Krásný černobílý kocouří obr prožil svůj dosavadní svobodný život v městském vnitrobloku. Volně se toulal po okolí, měl svá oblíbená místa, ale pelíšek měl jen jeden. Miloval vyhřívání na sluníčku, polehával na naskládaných prknech a čekal na návrat celé smečky krmičů ze zaměstnání. Měl to pěkně zmáknuté… Věděl, jak udělat oči na místní lidičky, jak z nich vymámit dobroty… zkrátka – po čase si ochočil celou smečku zásobovačů a zasloužil se o to, že všichni "měli doma kočku, někdo Bobánka, jiný Micánka" … a oba to byli stejní černobílí obři.
Král vnitrobloku
Jednoho dne vyhlásil vnitroblok poplach. Bobánkovi i Micánkovi něco je – sedí, olizuje si nepřiměřeně často "jisté partie", nemá chuť k jídlu… následoval odchyt, přesun, seznámení s nepopulárními úkony ve veterinární ordinaci a následná ještě méně populární opatření – léky, dietní strava a hlavně konečný verdikt ohledně svobodného pohybu po dvorech a parcích. Bylo rozhodnuto – Bobánek Micánek se přecvičí na domácího kocoura, aby bylo možno kontrolovat jeho stravování. Prostě struviti jsou prevíti.
Tuto přecvičovací fázi zvládl Boban Micák (přece na šestikilového kocoura nebudu skoro šišlat, to by ho uráželo) se stejnou bravurou jako všechny předchozí úkony. Čekali jsme sadu potíží od nechuti jíst granule, přes nespokojenost s uzavřením ve volérce, nečistotností z neznalosti toaletky a steliva, až po obtížnost umístění kocoura dietáře. Ale Boban Micák se rozhodl přehodnotit své dosavadní priority a od prvního dne se vzorně léčil, jedl dietu, chodil na silikon i diagnostické stelivo, kamarádil s holkami ve voliérce a vše směřoval k rychlému uzdravení.
Boban Micák v novém domově
A přišlo další překvápko. Hned po prvních pár dnech léčby se přihlásili lidi, jedni z vnitroblokových krmičů, se zájmem a odhodláním Bobana Micáka adoptovat. Měli opravdu ideální podmínky – své dvě kočky, Felixe a Máju, mají na stejné dietě.
Ve svém odhodlání vytrvali, i když věděli, že to může být docela kovbojka. Zdáli se nerozbitní, tak si za nějaký ten týden vezli domů přírůstek.
Jak to bylo dál? "Micákovi" píšou:
První večer byl dost vystrašený, ale do rána se rozkoukal. Zatím se zabydlel v kuchyni, dokonce jsme mu v Ikee koupili kobereček, tak se po něm válí a jinak chrní v křesle. Taky tam má přes síť výhled z okna na své původní bydlení, asi to poznal, vrkal jako holub. Vypadá spokojeně, dokonce začal baštit granule ve velkém, tak hurá :-) Seznamování dávkujeme postupně, Mája je spíš bojácná a neškodná a Felix zase dělá hrdinu, ale v podstatě je zbabělec, takže syčí a vrčí, ale sám má bobky. Je to žárlivec, takže se s nimi pořád dokola mazlím.
A za týden:
S Májou už jsou v pohodě, s Feldou je to pomalejší, ale půjde to taky.
Micák zatím pije málo, pokud vůbec, takže dostává naředěné kapsičky a ještě mu dávám stříkačkou. Je to trochu boj, ale vyplatí se. I když bojuje, voda se dostane tam, kam má, a naštěstí nemá tendence škrábat nebo kousat, takže ŽIJU!
Boban Micák na své dečce
A za dva:
Micánek se má moc dobře. Je to zlatíčko, jen s tím pitím je to s ním boj, ale trochu jsem na něj vyzrála. Moc mu už nejely ani naředěné kapsičky, chce je evidentně bez vody a ta samotná voda mu prostě nechutná. Když jsem doma, dávám mu stříkačkou, ale když jsem v práci? Přece ho tady nenechám celý den, aby nepil... tak jsem zkusila uvařit kousek kuřecího řízku v hodně vody a ten slaboučký vývar, který není ani mastný, jsem zkusila přidávat do vody... nakonec jsem zjistila, ze když mu dám 120 ml vody a 30ml vývaru, tak už to vyžunkne a čůrá úplně krásně. Vůbec se už neolizuje a myslím, že se tváří dost spokojeně. V seznamování už jsou taky pokroky, ale na to nechat všechny tři doma volně bez dozoru celý den to zatím není.
Za tři:
Celá smečka se pod dohledem pohybuje už dohromady. Je vidět opatrnost, bez dohledu bych to neriskla, alespoň zatím. Každopádně se ještě bitka neodehrála a když je hlídám, Felix vše pozoruje z povzdálí a nechá Micánka courat po bytě.
Jinak Micák čůrá krásně a pokaždé mě k tomu volá, ať už čůrá nebo kaká. A je to děsný mazel.
Po měsíci píšou:
Čekání se vyplatilo, včera nastal zvrat a Felda zjistil, že nic neztratil, ale naopak získal. Už jsou volně celý den i bez dozoru, dneska tu dokonce byli 2 hodiny úplně sami, takže jsme fakt rádi, že to takhle krásně dopadlo. Boban dokonce bez ztráty kytičky zvládl přeočkování na veterině.
Smečka pohromadě
Prostě Boban Micák je frajer.
Jí a pije, lehá na gauči a získal kromě nových kamarádů výměnou za partu krmičů dva hladiče a mazliče.
Jen možná někomu chybí pohled na černobílého obra spokojeně se válícího na prknech ve vnitrobloku
Související odkazy: