Pacienti s kožními problémy parazitárního původu tvoří podstatnou část všech dermatologických pacientů. Nejčastější příčinou je zablešení a zaklíštění. V obdobích kalamitního výskytu komárů také tento hmyz velmi znepříjemňuje život nejen lidem, ale i zvířatům. Blechy, klíšťata i komáři však nejen zneklidňují své hostitele a vyvolávají nepříjemné kožní změny. Jejich potravou je nasátá krev, a proto patří mezi nejčastější přenašeče (vektory) nebezpečných infekcí parazitárního, bakteriálního a virového původu známých pod názvem „onemocnění přenášená vektory – Vector Borne Diseases“. Boj proti přenašečům hraje hlavní roli v zabránění přenosu infekcí, z nichž většina významně ohrožuje i zdraví lidí.

Zablešení je celoročním problémem se zhoršením koncem léta. Blechy zneklidňují, vyvolávají alergické kožní reakce a přenášejí další onemocnění (tasemnice). Zablešená kočka je zdrojem infekce „nemoci z kočičího škrábnutí“. Projevuje se u člověka bolestivým zduřením mízních uzlin, horečkami a vyžaduje antibiotickou terapii. Výsledky našeho výzkumu ukazují, že v České republice se více než 50 % koček setkalo s původcem této infekce. Kočky na rozdíl od lidí snášejí infekci bez jakýchkoli projevů onemocnění. Ochrana spočívá v zamezení zablešení koček. Blechy mohou přenášet řadu dalších onemocnění.

Klíšťata jsou v posledních letech aktivní celoročně s výjimkou krátkého období tuhé zimy. Jejich výskyt vrcholí na jaře a na podzim. Klíště obecné se vyskytuje na celém našem území až do výšky asi 1 000 m. Přenáší řadu nebezpečných onemocnění. Psi a kočky mohou onemocnět stejně jako člověk, ale slouží také jako nositelé infekce. Účinek přípravků proti klíšťatům se projeví až po kontaktu tohoto nepříjemného parazita se srstí, kůží nebo nasátí krve ošetřeného zvířete a chovatelé poté nacházejí suchá – mrtvá klíšťata. Mezi nejzávažnější onemocnění přenášená klíšťaty patří virová klíšťová encefalitida, borelióza a anaplazmóza, jejichž výskyt se každoročně zvyšuje. Bakterií Anaplasma je infikováno 5-6 % klíšťat. 20 % psů má v krvi protilátky signalizující, že přišli do kontaktu s infekcí. U borélií je výskyt vyšší, např. na jižní Moravě byla zjištěna u 18,4 % klíšťat a protilátky u více než 10 % psů. Výskyt klíšťové encefalitidy je naštěstí nižší, asi 1 – 3 % klíšťat, ale jedná se o vysoce závažné onemocnění, počet případů u lidí na Moravě v loňském roce stoupl o 20. Rezervoáry všech těchto infekcí jsou volně žijící zvířata, ale i psi a kočky vytvářejí malá nebezpečná ohniska v parcích a zahradách, kam přinesou infikovaná klíšťata, která se zde vyvíjejí a snáze napadají člověka.

Komáři jsou přenašeči dirofilariózy, kterou vyvolávají hlístice dirofilárie neboli vlasovci. Známější je srdeční dirofilarióza (srdeční červivost - heartworm disease). Příčinou kožních změn psů a koček může být podkožní dirofilarióza. Obě formy dirofilariózy byly známé zejména v tropických a subtropických zemích, ale kolem roku 2000 se dostaly vlivem cestování se psy a importem nových zvířat k nám a začaly se úspěšně šířit. Dirofilarióza se nejvíce přenáší v letním období, zejména pokud nastane zvýšení populací komárů. V současné době víme, že nejvyšší výskyt obou forem dirofilariózy je na jižní Moravě na Břeclavsku a Hodonínsku. Podkožní dirofilarióza několikanásobně převyšuje výskyt srdeční dirofilariózy. Obě formy dirofilariózy se mohou vyskytnout u člověka, ale přenos je možný pouze bodnutím komára. Psi jsou hlavním zdrojem dirofilariózy, komáři se nakazí sáním krve na nakaženém jedinci a následným přenosem na dalšího hostitele.

Blechy, klíšťata a komáři jsou velmi úporní a úspěšní parazité. Přežívají nepříznivé podmínky a okamžitě aktivně reagují při zlepšení situace. Kožní problémy, které vyvolávají, převyšuje riziko přenosu nebezpečných infekcí, z nichž velká část je přenosná na člověka. U psů a koček se sice závažné zdravotní poškození objevuje méně často než u lidí, ale po nakažení se stávají rezervoáry patogenů a zdrojem pro přenašeče. Jistou cestou k zamezení přenosu a šíření infekcí je pouze aplikace účinných prostředků zabraňujících napadení.

Prof. MVDr. Vlasta Svobodová, CSc.
Pracuje na Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Je členkou European Veterinary Parasitology College (EVPC), členkou České parazitologické společnosti a České asociace veterinárních lékařů malých zvířat. Specializuje se na parazitární infekce psů a koček se zaměřením na zoonózy a problematiku méně známých a importovaných parazitárních infekcí včetně možností šíření v ČR. Je autorkou a spoluautorkou řady vědeckých a odborných článků a monografií.