Nemoci srdce jsou, stejně jako u člověka, vrozené nebo získané v průběhu života. Ze získaných
chorob srdce tvoří velkou část kardiomyopatie, což je onemocnění srdečního svalu spojené s jeho
dysfunkcí, při kterém dochází ke změně velikosti komory nebo komor současně se změnou
stažlivosti srdečního svalu. U koček dochází v drtivé většině ke vzniku hypertrofické
kardiomyopatie (HCM).
Hypertrofická kardiomyopatie je onemocnění srdce s genetickým podkladem a vykytuje se u koček,
psů, prasat a lidí. Jak je předáváno, není ještě plně objasněno. Víme však, že je častou příčinou
selhání oběhové soustavy, vzniku trombů (krevních sraženin) a může způsobit náhlé úmrtí.
Nedávno byl objeven gen zodpovědný za vznik či zhoršení hypertrofické kardiomyopatie.
Genetický přenos je zatím prokázán u Mainských mývalích koček a plemene Ragdoll. Předpokládá
se i u Norské lesní, Sibiřské, Britské krátko i dlouhosrsté, Sphynx, Devon Rex a German Rex.
Existuje rovněž rostoucí tendence k HCM u jiných plemen koček - Siamská, Barmská, Burmila,
Bengálská a Perská. Samozřejmě se týká i koček křížených.
Nejčastěji se týká mladých koček ve věku 1-5 let, ale může se projevit také u koček starších. Pokud
se projeví ve vyšším věku, nemluvíme o klasické HCM, pouze o tzv. sekundární kardiomyopatii,
která je následkem jiných onemocnění - jako je hypertyreóza, chronické selhání ledvin, vysoký
krevní tlak.
Klasická forma HCM vzniká, když dojde k abnormálnímu zesílení srdečního svalu, především levé
strany srdce. Toto zesílení se může týkat pouze stěny levé komory, nebo jen přepážky, ale nejčastěji
je pozorováno ve formě symetrického zesílení obou částí (přepážky i stěny levé komory). Velmi
zřídka dochází k zesílení stěny pravé komory. Tento typ kardiomyopatie, která se obvykle projevuje
poruchami rytmu a náhlým srdečním selháním, byl pozorován u Mainských mývalích koček - nese
název arytmogenní kardiomyopatie pravé komory (ARVC - Arrhytmogenic Right Venticular
Cardiomyopathy). U tohoto typu kardiomyopatie byl zjištěn rovněž genetický původ u plemene
Mainská mývalí.
Se zvětšováním tloušťky srdeční stěny se srdeční sval stává tužší a hůře se plní krví. Současně může
docházet k tomu, že se krev vrací zpět do levé předsíně, která se při tomto onemocnění zvětšuje
(což je viditelné na rtg-snímcích a echokardiografickým vyšetřením). Zmenšování velikosti komory
a abnormální zpětný průtok krve do levé předsíně (tzv. nedomykavost mitrální chlopně) a často
poruchy průtoku krve do aorty, do které uzavírá cestu zesilující mezikomorová přepážka, způsobují
šelesty, slyšitelné při kardiologickém vyšetření.
Poměrně typickým příznakem nejen u koček je hromadění tekutiny v hrudníku nebo plicích (plicní
edém), což vede k výrazně zesíleným příznakům dušnosti a usilovnému abdominálnímu dýchání
(dýchání podporovaném prací břicha). Někdy se objeví průběh nemoci bez příznaků, která je
najednou zjištěna klinickým vyšetřením, nebo kočka, do té doby zdravá, náhle zemře. Smrt je
způsobena těžkými poruchami srdečního rytmu. U některých koček dochází k tvorbě sraženin na
stěně zvětšující se levé předsíně, tyto sraženiny se mohou následkem nepravidelného průtoku krve
odtrhnout od stěn a migrovat spolu s krví břišní aortou do tzv. velkého krevního oběhu, tedy do cév
celého těla. Tam může docházet k jejich sekundárnímu nasednutí a tím způsobenému zhoršení
průtoku krve v postiženém místě, případně k úplnému ucpání cévy. Často se jedná o cévy vedoucí k
zadním nohám (tehdy dojde u kočky k náhlému ochrnutí a kočka táhne nohy za sebou), cévy
zásobující ledviny a střeva (v tomto případě je jediným příznakem stále horší stav kočky, horečka,
neurčité bolesti břicha a další méně typické příznaky, které brání jednoznačné diagnóze).
Pokud je slyšitelný srdeční šelest u mladé kočky (1-6 let), je nutné podrobné kardiologické
vyšetření, které identifikuje příčiny šelestu. Kočka by se měla podrobit EKG vyšetření (někdy je
možné od tohoto vyšetření upustit, jestliže kočka nemá arytmii, vyšetření mnoho nepomůže
diagnóze HCM), RTG hrudníku (kromě hodnocení velikosti srdce se hodnotí také plíce) a
nejdůležitější test - echo srdce. Echokardiografické vyšetření pomůže určit, jestli kočka nemá
srdeční vady, změřit tloušťku stěny levé komory a mezikomorové přepážky, velikost levé předsíně a
za pomocí speciálního zobrazení, tzv. "dopplerem", určit rychlost, směr a typ průtoku krve aortou,
plicní tepnou a přes atrioventrikulární chlopeň (mezi síní a komorou). Echokardiografické vyšetření
je nyní diagnostickým standardem pro vyšetření srdečních chorob u koček. Starší kočky (nad 8-10
let) by měly mít navíc změřen krevní tlak a stanovenou hladinu hormonů štítné žlázy.
Kočka nemocná HCM se nenarodí s touto nemocí, tedy z klinického pohledu nejde o klasickou
srdeční vadu, ale vzhledem k potvrzené dědičnosti a v současné době zjištění jediného genu
odpovědného za abnormální změny srdečního svalu, můžeme HCM považovat za genetikou vadu (v
současnosti jen u dvou plemen - Mainská mývalí a Ragdoll). Kočky se narodí s chybnou genetickou
výbavou, ale vývoj této nemoci je velmi pomalý. Často se první příznaky onemocnění projeví až po
12-24 měsících života, někdy i později. Stává se, že nemoc objevíme ve věku 5-6 let. Proto, zvláště
u plemen s rizikem onemocnění, je důležité pravidelné kardiologické vyšetření (především
echokardiografické) v intervalech 12-24 měsíců provedené specialistou kardiologem. Toto vyšetření
má velký význam pro budoucí chovné linie.
Zvětšení srdce není vždy viditelné na standardním snímku pravé strany. Je to způsobeno tím, že v
počátečním stadiu onemocnění se srdce zvětšuje "dovnitř" a není možné vidět změny velikosti srdce
do té doby, než se začnou zvětšovat předsíně. Často se provádějí dva rtg-snímky. Později je v
pokročilém stádiu nemoci viditelná přítomnost tekutiny v hrudním koši a/nebo otok plic.
Echokardiografické vyšetření je základním diagnostickým nástrojem pro rozpoznání této nemoci.
Obraz USG zobrazuje již časné stadium nemoci (ještě neviditelné na rtg-snímku), současně pomáhá
vyhodnotit změny ve velikosti srdce a jeho částí, nesymetrické změny přepážky a také potvrdí
případné potíže průtoku krve, např. zpětný tok krve do levé předsíně nebo problémového výtoku
krve z levé komory zapříčiněné překážkami (obstrukcemi) v ústí levé komory. V tomto případě
máme co do činění se specifickou formou kardiomyopatie, tzv. hypertrofickou obstrukční
kardiomyopatií (HOCM - Hypertrophic Obstructive Cardiomyopathy). Echokardiografické
vyšetření pomáhá stanovit správnou léčbu a umožňuje při opakovaných vyšetřeních sledovat průběh
nemoci. Později se daří vidět sraženinu v levé předsíni, což často předpovídá potíže v budoucnosti.
Kočka se sraženinou je ohrožena ucpáním některé tepny.
Lze HCM vyléčit?
Není to nemoc, která by se dala úplně vyléčit. V současné době existuje několik typů účinných léků,
které zodpovědně vybrané po důkladném kardiologickém vyšetření, významně prodlouží život
kočce a především zlepší kvalitu jejího života. V závislosti na typu příznaků a výsledcích dalších
testů, zejména echokardiografie, podávají se diuretika, betablokátory, inhibitory vápníkovýh kanálů
a také/nebo ACE inhibitory. Vhodné léky se podávají individuálně podle potřeb kočky a jejího
aktuálního klinického stavu.
Jak dlouho žije kočka s HCM?
Pokud je nemoc zjištěna včas, můžeme takové kočce prodloužit život dokonce o 2-4 roky. Ale
vyžaduje to pravidelný kontakt s lékařem i kardiologem, kteří budou vhodným způsobem upravovat
léčbu a také provádět pravidelně (každých několik měsíců) krevní test. Zvláště důležité je provádění
kontrolních vyšetření krve na funkci ledvin (močovina, kreatinin, draslík) současně s vyšetřením
krevního obrazu.
Kočky, u kterých byla nemoc zjištěna později, mají prognózu mnohem horší, kočky s tekutinou v
hrudníku nebo po ischemických příhodách (po částečném nebo úplném ucpání tepny) mají
průměrnou dobu přežití několik týdnů až několik měsíců.
Je možné předejít hypertrofické kardiomyopatii?
Na rozdíl od kardiomyopatie vzniklé nedostatkem taurinu není HCM způsobena nedostatky ve
výživě. Blíže nespecifikované změny na srdci vznikají vlivem chybné funkce genů, které kódují
proteiny v buňkách srdečního svalu. Nyní byl u koček nalezen jeden takový gen, který se nazývá
MyBPC3, a bylo zjištěno, že tento gen, je-li zmutovaný (čili vadný), může způsobovat (obvykle
společně s dalšími geny) onemocnění srdce. Neděje se tak vždy a není známo, za jakých okolností
se u koček se zmutovanými geny nemoc rozvine nebo nerozvine.
Jak odhalit vadné geny?
Nejdůležitější jsou dva parametry, na nich záleží, jaké kočka dostane
hodnocení během vyšetření. Oba se týkají šířky srdce v diastole (roztažení) - šířka přepážky (IVSd)
a šířka stěny (PWd) nemohou překračovat 5 mm, opravdu velké kočky (více než 7-8 kg) mohou mít
výsledky měření maximálně 5,5 mm. Pro většinu plemen ohrožených HCM byla stanoven některá
specifická doporučení, ale naměřené hodnoty jsou nejdůležitější pro celkové hodnocení. U kočky,
která má překročené tyto míry (stačí jedna z nich), a pokud neexistuje žádné jiné vysvětlení této
situace (kojení, březost), se vydává zpráva, že kočka má HCM. Hodnoceny jsou rovněž jiné
parametry, jako je velikost levé předsíně a poměr levé předsíně k aortě, přítomnost nebo
nepřítomnost SAM nebo změny svalu můžou mít vliv na vystavení hodnocení nejednoznačného
(pokud existují samostatně) nebo hodnocení - kočka s HCM, pokud společně s těmito dalšími
faktory jsou překročeny také parametry základních hodnot šířky přepážky a stěny.
Kdy nechat kočky vyšetřit na HCM?
Šlechtěné kočky z rizikových skupin zařazené v chovatelském programu by měly být vyšetřeny po
ukončení 12-18 měsíců, ale před prvním vyšetřením by neměly být použity k chovu. Genetické
testy (pro MCO a RAG) mohou být provedeny v jakémkoliv věku, nejlépe je nechat provést v
několika prvních měsících života, výsledek dá odpověď na chovnou budoucnost v tomto případě
ještě mladé kočky. Testy pomocí kartáčků lze provést už u několikatýdenních koťat.
Echokardiografiké vyšetření by se měla každoročně opakovat po celou dobu používání kočky v
chovu, což je zhruba do 7-8 let věku kočky. V jiném případě se doporučuje minimálně
ehokardiografické vyšetření v 18-24 měsících života kočky, potom ve věku 3,5 a 7 let. Frekvence
vyšetření musí být v souladu s výsledky echokardiografických vyšetření, testů na HCM a
individuálních okolností.
Echokardiografické vyšetření se provádí v leže (kočka leží na speciálním stole), vyšetřující lékař
posuzuje subjektivní vzhled srdce v činnosti, zvláště svalů, zjistí, zda dochází k problémům průtoku
krve přes předsíňokomorové přepážky, ústí aorty a plicní tepny (s pomocí speciálního barevného
zobrazení - doppleru), současně změří velikost jednotlivých částí srdce. Výsledky tohoto vyšetření
se zapisují do speciální zprávy. Uvádějí se do ní informace, které umožňují pomocí porovnání s
dostupnými normami stanovit, zda má kočka HCM nebo ne. Existuje ještě jeden možný výsledek
testu, tzv. nejednoznačný (Equivocal), který znamená, že kočka nemá některé parametry správné,
ale HCM to není. Tehdy je takové vyšetření nutné zopakovat po několika měsících (nejčastěji po
3-6 měsících). Kočka s nejednoznačným výsledkem testu by neměla být používána v chovu.
Vyšetření kočky, která je klidná, trvá 20-30 minut, někdy, když je obtížné kočku udržet v klidu, je
injekcí podána lehká sedace. Vyšetření není bolestivé a většina koček ho dobře snáší. Velmi zřídka
je nutné k vyšetření vyholení hrudníku kočky. Místo toho se používá velké množství gelu, vody
nebo alkoholu zvlhčujícího srst, které umožní utvoření okénka po rozhrnutí chlupů. Je nutná znalost
určitých postupů a kvalitní vybavení pro echokardiografii, kteří mají možnost provádět vyšetření
na HCM s vystavením speciálního certifikátu.