Vzhledem k tomu, že každé správné domácí depozitum usiluje nejen o to, aby přijaté kočičky byly zaléčeny, naočkovány a domestikovány – pokud už dávno nejsou –, ale také a hlavně o to, aby takto "připravené" kočičky odešly ve vhodný čas ke svému člověku. A proto bych vám, milí budoucí majitelé našich útulkových kočiček, ráda napsala pár postřehů, abyste věděli, co vás bude čekat, až vyťukáte telefonní číslo depozita, kde na vás čeká vámi vybraná opuštěná kočička. Budu psát o svých zkušenostech a o tom, jak to dělám já, ale myslím, že ostatní útulkové tety umísťují kočičky podobně jako já.
Když přijímám novou kočku, zpravidla mě zajímá její aktuální zdravotní stav, a pokud je plachá, snažím se jí pomoci, aby znovu našla či poprvé objevila důvěru v nás lidi. Nezaobírám se příliš myšlenkou, kdy a komu bych ji dala. Zpravidla jsou u mě kočičky delší dobu, takže mám dostatek času je nejen vyléčit, pokud jsou nemocné fyzicky, ale téměř vždycky se za tu dobu s každou přijatou kočičkou dobře poznáme. Takže si troufám tvrdit, že vím, nebo si myslím, že vím, kde a u koho by se každé jednotlivé kočce nejvíce líbilo. Nerozděluji kočky jen na domácí a venkovní, či mazlivé a plaché, či hodné a zlé. Každá z nich má svůj příběh, své úžasné vlastnosti, svou povahu a bohužel i svá omezení. A každé omezení, které kočička má, má i svůj důvod. Ale i s tímto omezením je kočička hodna toho, aby našla svůj domov a snad i srdce hodného člověka.
Nejdůležitější otázky
Takže když mi zavoláte, ptám se na pár věcí, které považuji za nejdůležitější. Zeptám se nejdříve, odkud jste – zda z Prahy či okolí. A pak se zeptám, zda chcete kočičku do bytu či domku. Pokud jste z Prahy nebo okolí, jsem ráda, protože jsem také z Prahy a předání kočky je jednodušší. Pokud by se adopce nezdařila a vy byste chtěli kočku vrátit, je jednodušší vrácení z blízkého místa než ze vzdáleného. Neznamená to ale, že bych vás odmítla jen proto, že bydlíte daleko. Na jaře cestoval krásný, ale plachý kocourek Eliáš až do Ostravy. Jednou jsem umístila kocourka Davídka do Brna, protože ho slečna velmi chtěla, ale u její maminky se během dvou dnů objevila alergie, a tak mi Davídka slečna přivezla zpět. Byla smutná, a proto jsem já utěšovala ji, že až jednou bude mít vlastní domov, tak si vezme jiného kocourka.
Umísťuji kočičky do bytu i domku, takže nedělám rozdíly, pokud jde o to, zda bydlíte v bytě či domku. A snažím se vám vybrat vhodnou kočičku. Někdy umísťuji raději do bytu, zejména pokud se jedná o malá koťata, která jsem odchovala v bytě. Taková koťata jsou zvyklá na ústřední topení, spaní v posteli, mazlení a jsou rozmazlená a u domku by byla bezradná, možná i nešťastná. Někdy umísťuji pouze do bytu, zejména když se jedná o odůvodněné zdravotní případy. Takto jsem umístila například překrásnou, drobounkou kočičku Klárku, která měla šelest na plicích a vždy, když moc běhala, tak to v ní "chrastilo". Naopak kastrované kočičky, které pocházejí z podbrdského venkova, umísťuji ráda a s klidným svědomím k domku, protože vím, že tam se jim bude líbit, budou mít možnost pomazlit se se svou lidskou rodinou a zároveň budou mít "dar svobody".
Slovo o plachých kočkách
Největším oříškem bývají plaché kočičky. Rozlišuji je na ty, které se narodily svobodné a nikdy nepoznaly lidské pohlazení a na ty, které se narodily kdesi v lidské blízkosti a byly člověkem opuštěny či jim bylo jinak ubližováno. Ty svobodné divoké kočky jsou nejvhodnějšími adeptkami pro život u domku, kde je lidé budou krmit a nebude jim vadit, že si je třeba nikdy nepohladí. A myší rodiny se přestěhují jinam, protože rychle pochopí, že by byly postupně vyvražděny kočičím zabijákem.
Plaché deprivované kočky, které mají s člověkem špatné zkušenosti, mají velká omezení a proces nabytí jejich ztraceného sebevědomí a získání důvěry v člověka je dlouhodobý a vyžaduje trpělivý přístup. O tyto kočky nemá téměř nikdo zájem a přece bych se za ně chtěla nyní v tomto článku přimluvit. Ony nejsou zlé, jsou jen velmi nešťastné a my lidé jsme zavinili svým krutým chováním, že se nás tak strašně bojí, utíkají před námi a kdybychom se jich chtěli dotknout, seknou nás. A přece, nebo právě proto, že jejich osud byl tak pohnutý, si zaslouží, abychom – alespoň ti nejstatečnější z nás – se jich ujali a pokusili se zlomit tu bázeň v jejich duši. Jednoho takového kocoura jsem měla a až do své smrti se nenechal pohladit, ale oba jsme věděli, že se máme rádi. Každý večer se uvelebil v blízkosti naší postele a prostě se jen díval. A v tom pohledu byl klid spokojené kočky a vděčnost najedené kočky a láska kočky, která našla domov. Jmenoval se Jakub.
Další otázky
A na co se ptám dále? Zpravidla mě zajímá, zda bude kočka kočičím jedináčkem, či zda již máte doma svou první kočku. Ptám se i na další zvířecí členy rodiny – psa, morče, andulky.. Ptám se na děti a na to, jak jsou velké. A vždy se ptám proto, abych vám mohla co nejlépe poradit. Máme doma hodného většího psa, takže pokud i vy máte psa, tak kočky od nás jsou již na psa zvyklé, takže váš pes pro ně nebude šokem a povelem ke skoku na nejvyšší skříň v domácnosti. Pokud máte další menší domácí zvířata, nevadí to, ale vždy vám budu doporučovat, abyste byli opatrní zejména v prvních dnech po příchodu kočky k vám a zajistili, aby se kočka na vaše drobné mazlíčky nedostala, protože pro ni to nejsou mazlíčci, ale vítaná kořist.
Děti rozhodně nejsou překážkou pořízení si kočky, spíše naopak. Jen je nutné vybrat vhodnou kočku pro soužití s vaším dítětem. Obecně jsou vhodná odrostlejší mazlivá (až tahací) koťata nebo přítulné již kastrované mladé kočičky. Starší kočky či plaché kočky (včetně plachých koťat) se do dětské společnosti nehodí.
Pokud si budete pořizovat druhou kočku k vaší kočce, tak obecně platí, že problematická může být kombinace dvou dominantních kocourů nebo starší kočky a malého kotěte, naopak vhodná je kombinace přítulné a plaché kočky, dvou koťat podobného věku nebo pořízení si kočičky ke kocourkovi a naopak.
Pokud uvažujete o pořízení své první kočky, jsem ráda ("kočičí bratrstvo" se rozrůstá o jednoho člena) a budu se snažit vám co nejlépe poradit nejen při výběru kočky, ale i při vlastní adaptaci vás na kočku a kočky na vás již ve vašem domově.
Do telefonu vám také řeknu v krátkosti vše, co si myslím, že je pro vámi vybranou kočičku podstatné, mluvím o tom, odkud pochází, jakou má povahu, co má ráda a zda se hodí do vašeho prostředí. Pokud má nějaká omezení, mluvím otevřeně a co nejvěrněji i o nich. A pokud se vám kočička dle vyprávění líbí a chcete si pro ni přijet, domluvíme se a těším se na vaši návštěvu.
Vaše návštěva u nás
Když přijdete k nám domů, jsem ráda, když máte trochu času a můžeme si ještě popovídat. Za důležité považuji, abyste souhlasili s pravidelnou vakcinací kočky a s její kastrací v jednom roce věku, pokud již není kastrovaná. Pokud byste někdy v budoucnu kočku nechtěli či nemohli mít, upozorňuji vás vždy, abyste mi ji vrátili. Nemusíte mít důvod, stačí jen, když mi zavoláte, že ji chcete vrátit. Přijmu ji ráda zpět, protože každá kočička ode mě má svůj domov opět u mě, pokud o svůj dosavadní domov přijde. Pro vás je to řešení, protože nemusíte kočičce hledat dlouze nějaký jiný domov. Pokud by kočička u vás vážněji onemocněla a vy byste se o ni nemohli postarat, tak ji opět ráda přijmu. Pokud by se vám kočička ztratila, tak vás vždy nabádám, abyste mi zavolali okamžitě. Můžeme se ji pokusit odchytit do odchytové klece, můžeme vám pomoci s hledáním, můžeme vám poradit. Pokud by se stalo, že vám kočička v budoucnu zemře, dejte mi prosím také vědět.
Když se vám kočička líbí a chcete si ji hned odvézt, sepíšeme předávací smlouvu, jeden originál obdržíte vy a jeden zůstává nám. Ve smlouvě je ustanovení o sponzorském daru, jeho výše je dobrovolná a sponzorský dar není "cenou" vaší kočky, ale je to opravdu dar pro ty kočky, které na ošetření a péči teprve čekají. Každá kočička jde do nového domova
očkovaná a odčervená, s očkovacím průkazem.
Cena kočky…
Možná to do tohoto článku obsahově úplně nezapadá, ale ráda bych se zmínila ještě o termínu "cena" či "hodnota" kočky. Vím, že obyčejná kočka (v očkovacím průkazu označovaná jako kočka domácí) má nízkou – ne-li nulovou - tržní cenu, není čistokrevná, nemá průkaz původu, je mouratá, černá, mnohdy starší, někdy ustrašená, těžko si přivyká v novém domově. Zpravidla se nemůže pyšnit dlouhou srstí, exotickými znaky a jen malá část našich útulkových kočiček si může svou atraktivitu zvýšit rezavou či stříbrnou barvou kožíšku. Skoro to vypadá, jako byste si zaplatili "něco", co byste zřejmě sehnali od souseda z chalupy zadarmo, protože by se "toho" rád zbavil. Pokud se vám nová kočička doma ještě vyčůrá, kam nemá, pokud si někam zaleze a nechce vás vidět, pokud vám poblinká koberec či shodí vázičku nebo rozhrabe květináč, je možné, že si řeknete, zda to vůbec máte zapotřebí, zda by ta "papírová" kočka nebyla lepší. Já si to nemyslím. Nebyla by lepší, protože ta vaše útulková kočka - taková, kterých běhá po českém venkově nebo žije v pražských ulicích tolik - je jedinečná. Je jedinečná svým osudem - tím, že nám stálo za to, že jsme jí pomohli a vzali ji k sobě, tím, že vám stálo za to, že jste ji přijali do svého domova. My ani vy nevíme, co ta kočka prožila, kde se narodila, kde a u koho vyrůstalo kotě v dospělou kočku, nevíme, kdo ji vyhodil, zda se ztratila, jak jí kdo ublížil. Víme jen, kde se našla a v jakém byla stavu. Víme, jaký obrovský pokrok udělala v našem depozitu a vy časem zažijete, jak u vás zkrásní, roztaje, poddá se, bude šťastná, vděčná a bude vás mít ráda. Z bázlivé kočky se stane přítulná, z vystrašeného kotěte sebevědomý kocour, ze starého zašlého pardála statný fešák. Je to zázrak pozorovat tu proměnu. A když si uvědomíte, že ta proměna se udála díky vaší péči, zpozorněte, protože ta změna nenastala jen u vaší kočky, i vy jste jiní. Ten malý dobrý skutek, to přijetí kočky z útulku, to je něco úplně jiného než prostý nákup.