Tchullinka je klidná kočina, která ale v životě zažila už hodně kotrmelců a stěhování. Nemá tedy pochopitelně moc ráda změny.
K nám se dostala, když jí onemocněla panička a děti sice byly nuceny postarat se o ni, ale už ne o maminčinu kočku. Tak Tchulli odvezly do depozita. Druhou variantou, kterou předestřely, když jsem se za těchto okolností kočku zdráhala převzít, bylo vypuštění bytové kočky před vraty depozita na ulici. Osud kočky je prostě nezajímal. Obávám se ale, že je nezajímaly ani pocity jejich vlastní matky, když jí odepřely společnost zvířete, na kterém lpěla a které jí dělalo radost několik let.
První měsíce se Tchullince tak stýskalo, že z toho mále umřela. Přestala totiž jíst i pít, jen ležela a nechala se trochu krmit stříkačkou. Strašlivě zhubla. Pomáhali jsme jí i infuzemi, pastami, zkusili jsme snad všechny kočičí i lidské lahůdky, které jsou na trhu. Zkusili jsme ji přestěhovat do malého depozita, kde byla jediným zvířetem… nic nepomáhalo. Až po čtvrt roce, kdy jsme to už skoro vzdávali, Tchullinka přestala být smutná, začala jíst a během půl roku se z ní stala opravdová krasavice.
Pak na jedné z umisťovacích výstav našla nový domov. Noví majitelé ohlásili, že si kočička zvykla a že je vše v pořádku. Jak jsme tedy byli překvapeni, když se po půl roce ozvali s tím, že chtějí Tchulli ihned vrátit. Pokud k takové situaci dojde, nezkoumáme příčiny a samozřejmě si zvíře bereme nazpět. Když kočku přivezli, skoro jsme ji nepoznali. Měla úplně olysalý krk, byla vyhublá a za krkem měla velkou hnisavou ránu. Stav kočky nijak nevysvětlili, tak dodnes nevím, co se Tchullince stalo. Veterinářka se domnívá, že ji přes varování pustili na zahradu, kde se poprala se psem nebo kocourem a pak buď netrefila nebo nešla domů. Proč majitelé kočce neposkytli pomoc, lze opět jen hádat. Kdo umí odhadnout přibližnou výši veterinárních nákladů na dvouměsíční intenzivní léčbu, asi ví.
Dnes je Tchulli opět ve formě, je zdravá, návrat do depozita nenesla nijak těžce, ale přesto vím, že by jí bylo lépe někde v klidu a pohodlí v domácnosti laskavých lidí.
Tchullinka nepotřebuje velký prostor, ráda lehá na sedačce nebo v křesle v pelíšku. Má ráda hlazení a jemné vyčesávání hebkého, hustého kožíšku. Ani na jídlo nemá moc velké nároky. Má sice ráda masíčko a kapsičky, ale ani samotnými granulemi nepohrdne. Její původní panička jí vařila masíčko s rýží nebo těstovinou, přidávala i tvaroh, sýry a dokonce mléko a vařenou mrkvičku, ale to samozřejmě není nutné.
Tchullina není příliš aktivní kočička, proto se nehodí k dětem. Protože zažila tolik nepěkného, hledáme pro ni klidnou domácnost a hlavně trpělivé a zodpovědné lidi, kteří by Tchullinku měli rádi. Už navždy.
Související odkazy:
