Jmenuji se Ferda a chci vám napsat, jak se mám v novém domově.
Začalo to před několika měsíci. V zahradě u domečku, kde jsme i s mými sourozenci žili a už se o nás nikdo nestaral, nejprve chytli moji maminku s bráchou. Také mě chtěli chytit, ale já se rozhodl, že dám těm lidem zabrat. Ale nakonec asi po čtyřech měsících toulání mě odnesli k paní, která se o mě postarala – odnesla mne na veterinu, kde mi dali prášky proti červíkům a později včeličku do kožíšku
, čistila mi uši a pěkně mne krmila.
Krmení - Ferda uprostřed
Když už jsem myslel, že budu mít domov, se všemi těmi psi a kočkami, tak jsem putoval do Prahy. Tady jsem se seznámil s tetou Magdou, u které dříve bydlela i moje maminka a brácha Kulíšek, jenže co se nestalo! Po dvou dnech se u nás objevili další lidé - moji noví páníčci. Měl jsem z nich zprvu strach, ale pak jsem se osmělil. Protože jsem fešák a moc jsme se jim líbil, tak si mě odvezli domů.
Ta cesta vám ale byla sranda! Chtěli si mě odvézt v takovém převozním pytlíčku. Ale protože jsem šikulka, tak jsem z něj vylezl hned, jak jsme se rozjeli. Celou cestu jsem potom páníčkům ležel na klíně nebo lezl po zádech a koukal, jak ubíhá krajina kolem. Po příjezdu do nového domku jsem se zprvu bál, ale za chviličku jsem prolezl každý kout. Nechtěl jsem ani k paničce, ale když mi ukázala tavený sýr, tak jsem přišel. Moooc ho totiž miluji a za něj bych udělal všechno. A když mi ukázali jinou baštu, tak jsem pomalu ztrácel ostych.
Krasavec Ferda
Jenže druhý den ráno jsem dostal strach, že mě zase dají pryč. Úplně se mi z toho udělalo špatně a pozvracel jsem se. Ale ukázalo se, že se bát nemusím. Zůstávám tady. Mám se tu jak v bavlnce a taky tu je spousta dobrého papání. Dostávám sucharky Royal Canin a Purina a konzervy pro koťátka a také masíčko z králíka, kuřátka, hovězí a divočiny. Závidíte, že jo? Taky jsem přibral za dva týdny 650 gramů!
A ještě mám plno hraček, aby jsem si měl s čím hrát, když na mě nemají páníčci čas. Jsem pořádný divoch, takže mi myška vydrží jen chvilku. A když mi panička hází hopíka, to je teprve parádní zábava. Skáču hrozně vysoko a dělám přitom akrobatické výkony a nemyslete si, dokážu ho i chytit i v té největší rychlosti! A také tady mají pravou kočičí televizi. Teda oni tomu říkají klec s andulkou, ale mě to nevadí.
Nejraději ovšem mám, když se můžu vyvalovat na křesle a hlavně v posteli v peřinkách. Mám sice svůj proutěný koš, ale tady je mi v noci smutno, a tak se jdu ohřát k páníčkům do peřinky. Sice mi říkají, že bych to neměl dělat, ale já jsem takový zlatíčko, že mi to dovolí. A můžu tam spinkat až do rána. To pak za odměnu pěkně nahlas vrním.
Rozvalující se Ferda
Ale řeknu vám, že jsem moc rád, že jsem konečně našel rodinu, kde mě mají rádi. Vždyť každý - ať človíček nebo my zvířátka - potřebuje trochu lásky a porozumění.
Tak pa pa a doufám, že se vám na fotkách líbím. Někdy zase napíšu.
Ferda a páníčci Nájemníkovi
Související odkazy:
Související články: