Kdy Týna přišla?

Myslíš, jako kdy jsem ji tajně přines? To bylo 28. dubna 2002. Bylo to období, kdy jsem pomáhal na umisťovacích výstavách, což dělám občas dodnes. Končí výstava, všichni jsou free a nikomu se nechce moc dělat. Ta výstava byla v Lucerně, v jednom z těch sálů do paláce náležejících. Když se řekne Lucerna, tak si každej vybaví ten hlavní sál a někdo možná Lucerna Music bar. Ale ono je tam množství dalších sálů. No a v jednom z těhle sálů se svýho času pořádaly umisťovací výstavy. V neděli po skončení výstavy jsem tam naběhl. Já jsem na ty výstavy dřív přijít nesměl, až po jejich skončení. Abych nepřines domů další kočku.

A když tedy byly všechny kočky pryč, tak kde se vzala Týna?

No jo, ony tam vždy ty smutný zůstanou. Obcházím klece a najednou ji vidím. Ležela v kočkolitu v záchůdku. Po celým dnu. Stres, bolest, ale jako kdyby říkala, „no jiný jsem to nečekala“. Ležela v tom hajzlíku a já si četl cedulku na její kleci. Nic moc veselýho, bylo tam, že absolvovala jedno neúspěšné umístění. Jiskra hned přeskočila. Tedy ode mě na Týnu. Jenže neměl jsem přepravku a ještě jsem musel pomáhat s likvidací. Ale Bářin útulek mě přepravkou založil a klece jsem nakonec odvážel s ostatníma ve fordce tranzit už s Týnou pod nohama. Tu první cestu s ní si pamatuji dodnes, třeba to, že jsme stáli na červené na křižovatce v Argentinské.

Týna na VIP místě

Týna byla první kočka?

Třetí. První byl Čiko. Zakladatel všeho a navždy. Byl u nás tři dny a dvě noci. A pak Drak. Symbol a můj životní kocour. Ten byl doma, když Týna přišla.

Jak se snesli?

Podívej, Drak byl klidná síla, kliďas, prostě někdo, koho by sis vzal na pustej ostrov. Jenže pak by už nebyl pustej. A do toho přišla Týna. S poraněnou duší, plašivá, bázlivá, nevěřícná. Přede mnou utíkala jak z ofsajdu. Nějakým zázrakem se mně jí podařilo jednou odchytnout, ale bylo to jak na manévrech varšavský smlouvy. Potřebovala na očkování. Paní doktorka Benešová jí vyšetřila, dala očkování a pak jsem jí zase pár týdnů neviděl. Víš, čeho se bála? Mých nohou. Důvod raději nedomýšlet. Jen jsem se doma ptal, jestli žere. Že prý furt, tedy když u toho zrovna nejsem. A pak jsem jí asi po třech měsících uviděl. Hubená jak modelka. Okamžitě jsem volal paní doktorce, že Týna prý furt žere, ale pravděpodobně brzo umře, protože je úplně vychrtlá. Paní doktorka povídá: „To se nedivte, pane Lukeši, v ní je kus egypťanky, ta vám neztloustne nikdy.“ Neztloustla. Maximum dva a půl kila, ani vo deko víc.

Ptal jsem se na vztah s Drakem.

Drak tomu hrozně pomohl. Když prohlížím fotky z doby, kdy byli spolu, tak Týna je často u něho. Na balkoně, na topení. Drak jí pomohl získat k těm otvíráčům konzerv vztah, nebo se jich aspoň nebát.

Jak dlouho byli spolu?

Týna přibyla v dubnu 2002, Drak šel spát jinam v červenci 2004. Byl to hezkej vztah, oběma to dalo moc. Drakovi prodloužil život, což potom Týna dostala zpět od Rikiho.

Kdo patřil do její smečky?

Kromě Draka ještě Lucka. Přišustila k nám v prosinci 2002 a tím se zrodila slavná sestava Drak, Týna, Lucka, sestava silnejch individualit. Drak naprosto výjimečný zjevení, Týna na sobě ohromně zapracovala a postupně si získala ve smečce výjimečné postavení. Lucka jede svojí lajnu, kočky kolem moc nepotřebuje. Prostě je ráda sama se sebou a těma dvounohejma kolem. Taková ta kočka, co jí inzerujou, že chce být doma pánem a nechce, aby jí do toho někdo remcal. Všichni tři vyhraněný jedinci, kdyby tohle byl kočičí band, tak jsou na hitparádách furt v top ten. Víš, člověk si to tehdy neuvědomoval, bral to jako samozřejmost, jako když máš dobrej mileneckej nebo jakejkoliv jinej vztah, a pak zjistíš, že to není samozřejmost. Že už se to nemusí nikdy zopakovat.

To byla celá smečka?

V červenci 2004 odešel Drak. To bylo zlé. Pak, hned v srpnu, na mě zvoní sousedka, že našla u popelnice kocoura. A tak jsme doplnili trojku o Rikiho. Člověče, to je jediná kočka, o který vím, kolik jí je. Doktor v srpnu 2004 určil, že je květnovej. Riki je ten klasickej ksicht letce 311. stíhací perutě. S těma leteckejma brejlema.

Jak ho vzala Týna?

Když jsem přinesl Rikiho, měl stejný režim, jako všechny ostatní přechodný kočky. Na nějakej vztah to nebylo.

Přechodný kočky?

Kočka určená k odsunu. Pár jich za ty roky bylo. Ale v srdcích stopu nechaly. Íka, kterou si odnesl Přemek a je pořád, Nery, dnes u mé kolegyně v práci, nebo slečna Donny. Ale u tohohle stíhače to bylo jinak. Aby mohl u nás aspoň pár dnů zůstat, musel jsem všechno slíbit. To mi jde. Takže jsem nasliboval, že půjde pryč, že mu nedám jméno, že blá blá. No a je tu devátý rok.

Takže se vracím ke vztahu s Týnou. Jak ho snesla?

Víš, v roce 2007 mi doktor řekl, že Týna tu ještě klidně rok dva může být. To už byly známy její problémy s ledvinami. Takže jestli tu Týna je dodnes s námi, tak na tom má obrovskou zásluhu právě jejich vztah. Týna Rikiho adoptovala, jak já říkám, adaptovala. Dodnes o něj pečuje, myje ho. A když to uzná za vhodné, tak mu přenechá misku. To je vrcholnej projev vztahu, asi jako kdybych já někomu nechal svý pivo. S Drakem to byl sourozeneckej vztah, s Rikim mateřskej.

Jde se pít

Kdy se ti Týna začala ukazovat, nějak jsme opustili, to že jsi jí moc neviděl.

Bylo mi z toho zle nedobře. Já, kterej to se zvířatama zaručeně umím... a ona přede mnou takhle zdrhala! Byl jsem doma za blbce. Trvalo to dlouho a asi jako všechno v životě, co chceš nějak zlomit, na čem ti záleží, to začne fungovat, když přestaneš tlačit.

Takže tě vzala na milost?

Víš, vzpomínám na to její zdrhání. Dnes? Trajdá po rantlu vany, když se tam máčím. Pak natáhne tu svojí dýlku a začne si čistit zuby Lucčiným kartáčkem. Usíná mi na prsou. To začalo v době, kdy jsem se vrátil z Homolky po operaci srdce. Stará se o Rikiho. A ušetříme za myčku nádobí. Při večeři, o víkendu při obědě sedí vedle nás, domáhá se a hubuje. A ví, že kdyby nic jinýho, tak dostane talíř k umytí. Hele, těch jejich dva a půl kila... To mně vysvětli. O víkendu se nasnídá. Pak dostane od Lucie šunku, Po našem obědě dostane talíře k vylízání. A pak má svojí kočičí večeři. Já tohle, v poměru k její váze a výšce, sníst? To nedomejšlím. No, takže jo, vzala mě na milost. Nejdřív jako votvíráka konzerv. Pak i jinak.

Co dělá ráda?

Hrozně ráda pije. Ona si sedne pode mě pod stůl, u něho má modrou misku. Založí tlapky pod tělíčko, hřaduje, když má chuť, začne pít. Pije a pije, nabírá si jazýčkem vodu. Viděl jsi někdy kočku pít? Já jo, ukazovali to na National Geographic, že prý se to stává... Tohle jí hrozně pomáhá. Kočky dostávají vodu do bašty a ona ještě k tomu vytáhne třetinu misky s vodou.

Ráda se dívá z okna. Víš, někdy se ptám, co jsem jí tou svojí péčí nepéčí vzal. Týna kouká zasněně na to venku. Na trávu, val s keři, ulici. No, holka, to už bys tu asi nebyla, říkám si. Ale ten venek jsem jí prostě vzal. Ať už tam zažila cokoliv. Má moc ráda právě tu vyhlídku ze skříňky v kuchyni na ulici. Tohle je VIP místo. Máme místa, který má rád Riki nebo Lucka, nebo Týna. Ale skříňka kuchyni? O tu je fofr. A Týna to má docela pod kontrolou, je tam nejčastěji a Lucka s Rikim to akceptují. Miluje to lízání talířů. Dáme po víkendovém obědě talíře na zem. Lucka na to nereaguje, přiběhnou Riki s Týnou. Riki se chvíli snaží a pak toho nechá. Týna maká, snad ani nedýchá. Pak ten talíř vezmu a dám ho do skříňky. Úplně čistej. A víš, co miluje? Česání. Drak to měl rád, Lucka to snese na hlavě, Riki zdrhá. Týna? Ta se položí na bok a já ji drhnu. Párkrát jsem zkusil, co vydrží. Pokusil jsem se ty česecí dráty prostrčit skrz ní. A ona byla nadšená. Víš, já jsem jí radši hladil. To je tou maséřinou. Toho druhýho se dotýkat, ne přes kartáč. Tak jsme došli k nějakému kompromisu. Kartáč a pak ruka.

Týna s Rikim

Začíná nám to nějak sklouzávat. Nebyla svatá?

Schovávala se. A když jsem měl pocit, že znám všechny schovky, tak změnila místo. Ty nerváky, v bytě jí nenajdeš, tak se rozběhneš po baráku a nikde nikdo. Splavenej se vrátíš, rozrazíš dveře bytu a ona na tebe bezelstně zírá. Ale to dělají všichni. Týna čůrá mimo záchod. Zvedne to svý čůrání a koukej namakat s hadrem a utřít to. No jo, ale Riki kaká na lino nebo do vany, Lucka chčije na kobereček. Takže zase jsou v tom všichni. Bereš je i s jejich kiksama.

Co na ní máš rád?

Její vůni. Tu teplou kočičí chlupatou vůni. Měl ji Drak, má ji Týna. Proč ještě někdo nevymyslel takovou voňavku? Pro tu pohodu a klid.

A co její lidská smečka?

Určitě oba kluci. Přemek už k nám přijde jednou dvakrát do roka, ale Týna na něj nezapomíná. Jasně že Jirka, pro něj jsou kočky terapie. Zvlášť Lucka a Týna, který může hladit, dotýkat se jich. Lucie, která jim pořád objednává nějaký dobroty a kočkolit z perel. A Týna pamatuje i moje rodiče. Táta je bral, zvířata měl rád. Máma kočky nesnášela, měla k tomu důvod, který umím pochopit. Jenže pak poznala Draka a Týnu a já mámu viděl při tom, jak Draka hladí a povídá si s ním. A Týna stála pod nimi a koukala na ně.

Dovětek:

V neděli, 23. září, v krásný podzimní den, jsi mi, Týno, usnula na ruce a odešla za Drakem. Proč mě stále opouštějí ti, které mám tak rád? Miluju Tě,Týno, a jednou to bude vše snesitelnější.