Hálo haló,
hlásím se z Bohušovic. Už tu bydlím víc než 3 týdny, ale teprve
předevčírem jsem se pořádně odvázala a zjistila jsem, že takové
pohonění provázku po obýváku je lepší než se stále schovávat v
pokojíčku pod postelí. A co teprve to žůžo, když vysvitlo sluníčko a
já jsem se rozvalila na okně, sluníčko mi prohřívalo kožíšek a k tomu
jsem ještě měla parádní rozhled do dálky - no, co Vám budu
povídat....
Když si mě páníčci přivezli, ještě v přepravce jsem okoukla další dvě
kočičí holky. Dokud jsem byla za mříží, očuchávaly mě a tvářily se
přátelsky, dokonce i pusinku mi daly, ale když mi páníčci klec
otevřely, radši jsem se schovala pod postel. A dobře jsem udělala -
ty dvě na mě syčely, jak jen jsem vystrčila nos.
Mašlička
Páníčci mi dali pod
postel mističky s granulkami, masíčkem a vodou a taky mi tam
narafičily záchůdek. První den jsem nic nechtěla, ale den druhý už
jsem se vypravila na ten záchod chtě nechtě a hladovku už jsem taky
nevydržela. Sotva jsem mističku vydlábla, hned někdo přišel a dal mi
tam další baštu. Tak to šlo i další dny a to už jsem si řekla, že
bych jim asi měla poděkovat, tak jsem se vždycky při jídle nechala
pomazlit. A ono to bylo docela fajn, tak jsem postupně vylezla skoro
vždycky, když mě zavovali, ale vždycky jen tak daleko, abych se v
případě ohrožení mohla zas rychle schovat.
Mašlička
Ty dvě veliké kočky ani do pokojíčka nechtěly, jen syčely od dveří -
takové veliké a asi se mě taky bojí.... To mi trochu dodalo odvahy.
Ale syčet teda nebudu, to ne, já jsem přeci kočka přátelská. Ta černá
- teď už vím, že jí říkají Láska, pak asi po týdnu několikrát přišla
do pokojíku za mnou, nejdřív na mě pořád ještě syčela, ale pak už ne
a pořád za mnou lezla a očuchávala mě a teď už jsme kamarádky. Dává
mi pusinky a vodí mě po bytě, abych si to tady pořádně prohlídla. Ale
ta druhá, ta strakatá Popelka, ta je usyčená pořád, asi na mě pořád
žárlí - páníčci si z ní dělají proto legraci, říkají jí Syčáku a
hodně se s ní mazlí a pořád si s ní hrajou, aby jí nepřišlo, že je
odstrčená. A já si jí moc nevšímám, ono jí to snad časem taky přejde.
Tuhle si na mě zase dovolovala, syčela a strkala do mě packou, ale na
mě si nepřijde, vůbec jsem si jí nevšímala a šla jsem si po svých, to
na ní nejvíc platí, ani mě nehonila...
Pořád ještě spím v pokojíku pod postelí - panička mi tam udělala
pelíšek ze staré látky a ono to tam hezky hřeje a mám tam největší
klid. Časem se možná rozhlídnu po něčem ještě lepším - Láska prý spí
u paničky v posteli a oni jí vůbec nevyhání, tak to třeba taky někdy
zkusím, nebo v obýváku na křesílku, tam spí zase Popelka, ale zatím
se mi líbí, kde jsem. A hlavně, že už vím, že můžu chodit, kde chci,
protože být pod tou postelí celý den, to je zase docela pěkná nuda.
Mašlička
Vzpomínám na svého kamaráda Finýska, chtěla bych vědět, jestli se má
taky tak dobře jako já a taky co dělá Pemulka, tak jestli se Vám
ozvali, moc je ode mě pozdravujte. A ostatním kamarádkám a kamarádům
z útulku řekněte, že jim přeju taky hodné páníčky a hezký domov.
Posílám vám nějaké fotky, snad se vám budou líbit, i když na některých mám ospalky, jak jsem zrovna vstávala.
Mějte se fajn a hezké jaro!
Mašlička Stahrová
Související odkazy:
