Mourek
Je to již něco přes rok, co jsem se dozvěděla, od paní, která krmí toulavé plaché kočičky v Polabinách u vysoké školy, že se tam objevilo odrostlé vyhublé kotě, které má příšernou rýmu. Paní jsem slíbila pomoc, ale její úsilí o odchyt mařilo samo kotě svojí plachostí. Takže paní dále krmila a postupně koťátko ochočovala. Přibližně po třech týdnech mi celá zoufalá volala znovu, do telefonu plakala a říkala, že kotě má nějak divně "vylezlé" oko, ale že ho naštěstí už odlovila a veze ho k nám. Ještě ten den jsem s Mourkem jela na veterinu – podivně vylezlé oko se ukázalo být prasklým rohovkovým vředem – domnívala, jsem se, že Mourek bude muset podstoupit amputaci oční koule, ale veterinář byl jiného názoru. Dostali jsme celková ATB a kapičky a vet pravil kapat, tak často jak to půjde. U plaché kočky opravdu "dobrá" léčba. Jinak se o kocourkovi vyjádřil tak, že je mu minimálně jeden rok, ale že je neuvěřitelně vyhublý a zbídačelý.
Mourek
Takže jsme léčili, kapali a podávali celková ATB – Mourek se změnil v permanentní tlakový hrnec – syčel, vrčel, prskal, ale nikdy neškrábal a ani nekousal. Boj o očičko jsme docela vyhráli, nemuselo být vyoperováno, jenom na něm zůstal částečný zákal. Po skončení léčby Mourek došel k názoru, že lidi (a zvláště jednu praštěnou sadistickou ženskou) on do smrti vidět nemusí a stal se z něj – zaskříňovo a koutovo setrvávající kocour – i když s výtečnou chutí k jídlu. Když začal být trošku komunikativnější, tak jsem ho zase přepadla ze zálohy a pro změnu odvezla na kastraci – na toto příkoří reagoval zase zalézáním, ale to už tak dlouho netrvalo :-).
Mourek
Teď po téměř roce mi Mourek dělá opravdu velikou radost, z podvyživeného chudáčka je moc krásný kocour. Dokonce je ochotný se mazlit nejen se mnou, ale i s cizími lidmi, i když ti k němu musí přistupovat klidně, tiše a bez velikých gest :-) - pokud je toto splněno, tak Mourek návštěvníka odmění i vrněním a případně – největší odměnou – nechá si podrbat bříško :-). Na nemocné očičko částečně vidí – rozhodně na něm není znát nějaký handicap.
Jednoočko
A v depozitu máme ještě jednoho kocourka s problém s očičkem – tady to nedopadlo tak dobře, očičko muselo být vyňato, ale ani tak na Jednoočkovi nevidím sebemenší problém s orientací.
Jednoočkok
Příběh kocourka Jednoočka je trošku jiný. To naše pardubická kolegyně Šárka vyrazila na dovolenou. Pak mi jednoho dne volala, že ji trefí :-) - je na parkovišti na Seči, batolí se tam tři koťata a jedno má příšerné oko. Říkala, že vůbec neví, co bude dělat – že nemá nic pro koťata, nemá přepravku (to jsem se fakt podivila – jede se projíždět na lodičce a nemá přepravku?). Problém naštěstí vyřešila s použitím náhradních řešení a koťata samozřejmě putovala s ní, nejdříve do chaty a pak i domů. Ostatní dvě koťata byla víceméně v pořádku , jenom Jednoočkovo oko nereagovalo na léčbu, takže bylo nutno přistoupit k vynětí oční koule. Na Jednoočkovi jeho handicap není ani vidět – vyjmuté oko má v "černém" úseku svého obličejíčku, takže ani není viditelné, že oko nemá. Jednoočko je mazlivý komunikativní kocourek, na jehož chování nepozoruji žádný handicap z toho, že vidí pouze na jedno oko.
Jednoočkok
Oba kocourci jsou vzorně čistotní, společenští; v důsledku jejich očních příhod je nabízíme pouze do bytového prostředí. Máte-li o některého zájem, ozvěte se Pavle H (Pardubice) a domluvte si návštěvu!
Související odkazy:
