První dny Franceska strávila většinu času pod knihovnou a nebo u své misky s jídlem. Třetí den začala v noci, když se všude zhaslo, skotačit a dělat rámus s kuličkou. Od té doby se začala Franceska čím dál více osmělovat a místo pod knihovnou vystřídalo místo na křesle, kde vystrnadila nedotknutelné místo našeho dědy.
Po čtrnácti dnech se Franceska nechala pohladit od všech známých členů
rodiny, do té doby jí mohla pohladit jen já a můj děda.
Hned od začátku nebyly u Francesky problémy s jídlem. Ani jsme nestačili
kupovat paštiky, které měla Franceska ze všeho nejraději. V součastné době už naše Franceska jí vše a není tak vybíravá jak v začátcích a sní i dříve tak nepopulární granule. Kromě mne dává Francesce jídlo i moje babička, která má radost z každé pochvaly o tom, jak naše Franceska dobře vypadá a jak přibývá na váze, až jí musím brzdit s dávkou jídla, protože už mám strach, aby se naše Franceska nestala tlustou kočkou.
V součastné době Franceska zná všechny naše místnosti a kouty bytu, včetně naší zahrady, kde si nejvíce oblíbila maliny.
I když Franceska bydlí u mého dědu s babičkou, navštěvuji ji skoro každý den a dokonce se i skamarádila s naším psem Betynou, s kterou včera strávila odpoledne na jednom koberci.
Všichni jsme moc rádi, že Francesku máme, dělá nám výbornou společnost,
často nás rozveselí a pobaví, když si například hraje se sluchátkem mého
dědy a nebo vytahuje cvoky z pohovek. Zábavný pohled nám dělá lov na vosy, kde jí musíme krotit, aby jí nepopíchaly.
Nyní si už můžeme být jistí, že je naším právoplatným členem rodiny.