Pred nejakým časom som písala na fórum, že kamarátka Hanka našla domov pre plzenskú Micišku u babičky. Teraz som dostala plnú moc poinformovať o tom, ako sa Miciška prisposobila novým podmienkam. No, kamarátka síce plánovala, ale Miciška si jej plány tak trochu preonačila. Prvé dve noci síce strávila u babičky, ale svoj smútok za Hankou dávala babičke ostentatívne najavo. Skrátka, Miciška sa po ceste do Hanky zamilovala (musím priznať, že to bolo obojstranné), chcela ísť naspať za ňou a u babičky poctivo ignorovala svoje mačacie WC. Babička situáciu nezvládla a Miciška si vydobila svoje. Teraz sa delí o bývanie nielen s Hankou a jej priateľom, ale aj s dvoma britskými krásavicami Emkou a Miou. Po prvotnom vzájomnom prisposobovaní sa, keď si Miciška vynucovala pozornosť rovnakým sposobom ako u babičky, sa vzájomné vzťahy v "mačacej rodine" utriasli a stále sa zlepšujú. Tu je pár viet od samotnej Miciškinej majiteľky:

No u nas se dejou pokroky, i kdyz samozrejme pomalu. Za prve musim zaklepat - curani ani jina cunarna do postele se uz nekonala!!! Do vcerejska jsme teda radeji spali s celtou pres periny, ale vcera jsme ji zkusili na sebe nedat a vsechno v pohode. Nas uz, rekla bych, si Miciska vzala za sve - soudim tak dle vztyceneho ocasku a spokojeneho vrneni a snahy o mazleni. Mazlit se teda chtela od prvniho dne, ale nervozne pritom ocaskem svihala - ted ho ma krasne nahoru jak svicku a na zavolani zpravidla pribehne - no je sladka. Horsi je to samozrejme s holkama, i kdyz i na tomto poli jsme jiz zaznamenali uspechy. Jednak Miciska srdnate pronika dal a dal na nepratelska uzemi = do kuchyne. Kazdy den si odvazne prida metr navic, popr. dalsi kus nabytku.

Dnes rano si dokonce dovolila pod prisnym, bystrym a obcas i zvukove doprovazenym Emiccinym dohledem ocuchat cele skrabadlo a trochu postel, vcera uz dosla az na kuchynske okno. Predevcirem to byly zidle. Jo - dnes rano jsem taky poprve zkusila, co by rekla kocicim dvirkum - zvladla to bajecne! Bud je ta pani doma taky mela nebo je Micik proste tak genialni (ostatne to je v kazdem pripade). No a nase holky - hlavne teda Ema, ty to delalo vetsi potiz - zase zacaly chodit do loznice, ale spat s nami zatim nechteji (postel na noc zcela ovladla Miciska). Zrejme tam chodi jen pro jistotu, aby si Miciska nahodou nezacala myslet, ze loznice bude jen jeji. Jinak Miciska papa, prednost oproti nasim holkam dava pastikam. Zatim ma jidlo na svem dennim utocisti – pod nasi posteli a Mia ji tam na nej uspesne chodi, kdyz nahodou po Micisce zbyde. Dneska rano jsem taky zkusila dat Micisci misku k miskam Emci a Mii - Mia by to v pohode snesla, ale Emicka poustela hruzu tak dlouho, az Miciska radeji odesla. Tak si to umis predstavit - hned jsem padila s jeji miskou pod postel a volala ji, at si to jde proboha dopapat - moc premlouvat jsem ji nemusela :o))

Z ďalšieho mailu:

Miciska si vcera vecer poprve zacala hrat! Nejdriv vlitla do hry Mie, coz vyvolalo urcite rozpaky, takze jsem ji radsi hodila mysku a ona s ni krasne radila. Nakonec se do toho zacala misit Mia ji, ale kdyz vzajemne zjistily, s kym si to hraji, tak se vlastne lekly a prskly na sebe, truhlinky. No ale mam z toho velkou radost, myslim, ze pres hru jim to skamaradovani pujde zase o neco rychleji...

Posledný mail:

Kdyz jsme u Micisky - mame za sebou dalsi pokrok. Vcera vecer, kdyz jsem prisla domu, tradicne me v predsini vitaly holky a za chvilinku dorazila i Miciska! Zatim vzdycky jsem musela ja ji jit pozdravit pod postel a pak se teprve osmelila. Tak myslim, ze uz to proste je, uz je u nas definitivne doma. Rano honila micek a lovila mysku a vubec uz se pohybuje po byte vicemene suverene. I kdyz - pravda - nejsme-li doma my dvounozci, myslim, ze stale je jeste radsi pod posteli. Ale i holky ve vztahu k ni preci jenom pokrocily, i kdyz stale odmitaji primy kontakt - pusti si ji k sobe tak na 30 cm, vic ne, to nasleduje vyhruzne vrceni. Ale treba misticky uz maji vsechny pohromade a dneska vedle Micisky dokonce papala Emicka!!!

Ema a Mia - kočičí pohoda

Ja som z tých mailov mala strašnú radosť, dúfam, že všetky plzenské mačičky dopadli tak dobre ako Miciška.

Z původních třinácti 'plzeňských' koček hledá nový domov už jenom černobílá Eriška. Protože se plzeňský byt musel vyklidit, bydlí dočasně v domácím depozitu OS podbrdsko v Řevnicích.

Související články:

• Osiřelé kočky z Plzně - další pokračování
• Osiřelé kočky z Plzně - další pokračování
• Osiřelé kočky z Plzně - pokračování
• Osiřelé kočky z Plzně