|
|
|
Hledá se člověk, který uzdraví dušičku malého kocourka
Když se kocourek Sašenka dostal do Azýlku paní Zárubové, byl to malý, nemocný, bojácný kocourek. Dnes už je zdravý, alespoň po fyzické stránce, ale dušičku, která se stále nesmírně bojí lidí, mu může uzdravit jenom nekonečně laskavý člověk. Nejste to právě VY?
Určitě nikomu z vás neunikl článeček od paní Zárubové Nechceme kotě z útulku. Pár dnů po napsání tohoto článku se k jí do rukou dostalo další koťátko "od souseda". Nádherný bílorezavý kocourek Sašenka.
Sousedka přišla za paní Zárubovou pro radu co má dělat, že kotě má neustále průjem a hubne. Když paní Zárubová uviděla to malé stvořeníčko, nemohla ho ponechat jeho smutnému osudu. Dříve nebo později by zemřel na dehydrataci nebo v tlamě sousedčina dobrmana, jak se stalo jeho mamince a sestřičce. Vzala ho tedy k sobě a sousedku upozornila, že k nim už ho nevrátí.
Sašenka se již zbavil průjmu i rýmy, je naočkován, odčerven a začíná dokonce i přibírat na váze. K velké radosti paní Zárubové začal používat i záchůdek.
Jediné, co nedá paní Zárubové spát, je jeho chování. Protože je extrémně plachý musí ho mít zavřeného ve voliérce v bytě. Po zkušenosti, kdy byl dva dny zalezlý venku pod pařezem a tam tak prochladl, že tahal nožičky za sebou, už nechce riskovat dál jeho zdraví. Když se k Sašenkovi přiblížíte celý ztuhne, znehybní, skoro ani nevidíte, jak dýchá. V náručí ho můžete držet třeba celý den, ale on se ani nepohne, skoro máte pocit, jako byste v náručí drželi jen kočičí kůži a ne živé zvířátko.
Paní Zárubová dokázala Sašenku uzdravit po fyzické stránce, ale vyléčit jeho dušičku se jí nedaří. V přeplněném azýlku mu nemůže dát tolik času, kolik by potřeboval k tomu, aby se alespoň trošku zvýšilo jeho sebevědomí a uměl třeba jen dát najevo "tohle se mi líbí" nebo "tohle nedělej".
Obracíme se k vám s prosbou. Nevíte o někom, kdo by měl tolik trpělivosti a lásky, aby se mohl Sašenky ujmout, a pomohl mu zjistit, že kočičí život není plný hladu, strachu a utrpení?
Pokud vás povídání o Sašenkovi dojalo a rádi byste mu pomohli, obraťe se na Azýlek paní Zárubové buďto emailem cerniv@kocky-online.cz, nebo telefonicky 416 591 322, 607 848 992 nebo 602 410 064.
Pokud si k sobě Sašenku nemůžete vzít, a přesto byste rádi Azýlku paní Zárubové pomohli, můžete mu zaslat finanční nebo materiální příspěvek. Adresu a číslo účtu se dozvíte v Kontaktech, které jsou součástí internetové prezentace Azýlku (http://cerniv.kocky-online.cz).
Související články:
 přidat do oblíbených |  poslat e-mailem |  vytisknout | sdílet | |
přidej komentář
| vypiš komentáře
Komentáře:
Saša (2003-10-13 16:44:33, Olga) Odpovědět
Moc ráda bych Sašenkovi pomohla, ale obávám se, že nejsem ten pravý člověk. Odjíždím ráno do práce kolem sedmé a kolem sedmé se také vracím a ve velké předsíni, kde by mohl být máme dlaždičky, které jsou teď studené. Sice už jednu kočku máme - 4 měsíční kotě, které jsme vypiplali. To je ale pěkný raubíř a celý den lítá venku a v noci spí v zateplené boudě...
Prosím o upřesnění do jaké péče by měl jít - jeslti by ta měli být lidé stále přítomni a mluvit na něj, nebo ho nechat pomalu na ně zvykat... Jak si myslíte, že zvládne nové prostředí? Věřím, že tyto informace pmohou najít ideálního "člověka" pro Sašenku.
Jakou péči zvolit (2003-10-14 08:04:29, Dadule) Odpovědět
Ráda bych Sašenkovi pomohla, teď jde o to, jaký způsob zvolit.
Máme doma dva kočičáky: jednu klidnou mňáudámu a jednoho zdravě rebelujícího kočičího puberťáka. Chodíme do práce, což znamená, že kolem deváte zmizíme a přijdeme tak kolem šesté. Naši dva raubíři si vystačí, ale pomohlo by takové prostředí Sášenkovi?
Jasně, že se večer věnujeme kočičím tlapkám, nic jiného nám fouskové ani nedovolí, ale stačilo by to takto (+víkendy) Sašenkovi? Sice nevím, jestli mi doma projde další kočičák, ale mohli bychom to zkusit alespoň na přechodnou dobu, než si Saša zvykne na lidi...
Saša (2003-10-14 08:43:40, Pavla H.) Odpovědět
Taky jsem zvažovala, jak mu pomoci. Nevím, jestli by vzhledem k extrémní plachosti měl jít znovu do provizoria.
Včera jsem volala pí. Zárubové a ta říkala, že mezi kočkami se jí Saša zdá veselejší. Mám doma tři mazlicí kočičky, takže i kdyby navzdory ochočování zůstal plašan, tak by mi to nevadilo. Ale ještě si to rozmýšlím...spíš po té finanční stránce. Taky nevím jestli by ho všechny moje 3 kočky přijaly..jedna z nich je docela žárlivka. Možná by pro kocourka bylo lepší jít do rodiny s jednou mazlicí kočičkou - měl by kamaráda a současně by (snad) jeho lidi nebyli tolik zklamaní, kdyby zůstal "nemazlicí".
Extremny plasan??? (2003-10-14 09:57:59, Sylvia) Odpovědět
Nepripada mi to, ze by Sasenka bol extremny plasan. Je asi vystraseny, to hej, ale extremny plasan vyzera uplne inac - toho by ste do narucia nechytili. :-)
extrémní bojínek (2003-10-14 10:48:17, Alena Č.) Odpovědět
Taky jsem si pak říkala, že to není to přesné vystižení jeho povahy. Ale jak ho tedy nazvat extrémní bojínek ??
Myslím, že kocourkovi by bylo u Dadule (2003-10-14 12:35:57, Petra) Odpovědět
fajn, myslím, že je to přesně to, co potřebuje.
Mám stejný názor, (2003-10-14 12:52:02, Alena Č.) Odpovědět
ale nerada bych na ni tlačila. Je to svobodné rozhodnutí. Paní Zárubové jsem po telefonu přečetla všechny příspěvky a nejvíce by se hodila rodina u Dadule. Ale Sašenka potřebuje někam již nastálo. Možná se jí podaří rodinu přesvědčit.
Jak to bude... (2003-10-17 11:11:28, Dadule) Odpovědět
Tak jsme uspořádali doma rodinnou poradu, jestli vezmeme Sašu k nám domů.
Situace se má tak: přítel se až tak zle netvářil ale je tu několik ale:
Náš Charles terorizuje i naši Chiwuli, je velmi dominantní. Neustále ji od nás zahání, odhání jí od jídla, všude se vetře jako první. Nikdy neleželi společně v objetí, stále se řežou, i když jsou samozřejmě chvilky, kdy vydrží vedle sebe na 2metry ležet a nebít se.
Chiwa na Charlese prskala 3 neděle, když jsme si ho přinesli, nikdo ho uplně neakceptovala, je to pro ni ten raubíř, co jí nedá chvíli klidu.
No a tak se bojíme, že by Saša dostávál "kapky" jak od Charlese, který je "pán domácnosti", tak od Chiwy, která je mňaudáma a má rada svůj klid. A když se ještě Saša bojí člověka, tak nevím nevím, jestli by stačily víkendy na to, abychom spacifikovali celou tuhle kočičí smečku ke spokojenosti všech jejich členů a tím pádem i naší...Na Charlese by to chtělo kočku osobnost, hravou, která bude sdílet jeho lotroviny, ale která nebude společně s ním terorizovat Chiwu, bude takovým společníkem mezi nimi...a to by Saša asi nemohl být, má moc starostí sám se sebou...
Tretia mačka (2004-08-14 00:20:58, Helena) Odpovědět
v rodine zmení situáciu. Možno Váš kocúr najde v Sašovi kamaráta k hraniu. Taký Saša potrebuje sebavedomého kamaráta. Aj pre Vašu mačku by to mohla byť zmena a mohla by mať viac kľudu - a možno by bola ona tá, ktorá podá Sašovi pomocnú tlapku. To, že nie ste celý deň doma Sašovi nebude vadiť. Práve naopak :-)). Rýchlešie si zvykne na Vaše mačky, ako na Vás. V každom prípade nová mačka v rodine je vždy príbeh s otvoreným koncom....
Doplnění (2003-10-14 10:46:56, Alena Č.) Odpovědět
Všem mockrát děkuju za ochotu pomoci Sašenkovi. Pro upřesnění Vašich dotazů jsem volala paní Zárubové a snad jsem vyzjistila vše co je nutné. Sašenka potřebuje být v bytě bez psa, v klidné rodině a ve společnosti , alespoň jedné kočičky. Z jeho chování je patrné, že má panickou hrůzu z otevřeného prostoru venku. Když ho vezme paní Zárubová ven , celý se skrčí a rázem je zněj ten nejmenší kocourek na světě a snaží se plazením dostat do nejbližšího úkrytu. Uvnitř v pokoji, když je s ostatními koťaty a p. Zárubová ho pozoruje ukrytá, chodí celkem vzpřímeně ( úspěch po třech týdnech ). Potřebuje se dostat již do prostředí kde zůstane, a čím dříve tím lépe. Paní Zárubová se bojí, že si zvykne u ní, stane se zněj již pohodový kocourek a převozem do nového domova to všechno začne nanovo, nehledě nato, že teď již má „přijatelnou“ váhu a změnu prostředí by měl zvládnout. V novém prostředí je hlavní , aby ho přijmuli „starousedlíci“ , tak týden – 14dní, nechat ho v klidu, si zvykat na nové prostředí a navázat společenství s kočičákama, a pak pomalu ho přesvědčovat , že mazlení není zas tak špatné a že ho nesníte J , a příkladem by mu měla jít „stará“ smečka. Snad je to vše co potřebujete vědět.
S.O.S. hledáme dočasné umístění pro (2003-10-14 15:58:52, Petra) Odpovědět
kočku, která každým dnem porodí. Kočky, které mají koťata v útulku (v kleci) se o ně většinou nechtěly starat a koťata buď musela odkojit jiná kočka, nebo zemřela. Želvičce, pro kterou jsem se snažila najít pomoci naposledy zvbylo ze 7mi koťátek jedno - a to ještě možná. Naopak Princezna, která je v soukromé péči má krásných tlustých 6 koťátek (k vidění na www.feline.cz)
Bojko (2004-08-14 00:07:53, Helena) Odpovědět
Aj ja som "prišla" k takému bojkovi, ako Saša. Kocúrik sa dal chytiť, ale v náruči bol ako handrová bábika. Proste ten úzky kontakt len pretrpel. Ani raz nevytiahol drápky alebo iným ráznejším spôsobom nedal najavo, že takto teda nie. Bol dočasne umiestnený 2x. Prvý krát nebol k videniu takmer mesiac. Schovával sa za kuchynskou linkou a vychádzal len v noci. Keďže to bol aj tak dočasný domov u pani, ktorá sa ho chcela umiestniť, vrátil sa mi ako neumiestniteľná mačka. Pustila som ho medzi moju smečku a napodiv ho prijali medzi seba. Len najstarší a dominantný kocúr pre formu zaprskal, ale inak neskutočná pohoda. S Kubom a Maťom bol hneď kamarát. Moje dve nenávidiace sa mačky opatrne obchádzal. Tie mali problémy samé so sebou. Mne sa ale vyhýbal, ako len mohol. Chytiť, pohladiť som ho mohla len pri jedle. Po necelom mesiaci mala o neho záujem jedna pani pre kamarátku. Bol to totálny omyl. Po dvoch týždňoch som ho mala naspäť. Keď sme ho u mňa vypustili, správal sa, akoby nikdy neodišiel. Tak mi zostal. Trošku akoby nahradil mojho druheho kocurika Beluska, ktorý krátko na to zomrel. Ubehlo 8 mesiacov a dnes sú chvíle, keď predo mno splašeno uteká, ale (a je ich stále viac) sú aj chvíle, keď sa nechápohladiť, sám sa pritúli (žiadne vysedávanie na kolenách). Odovzdanosť mu však zostala. Nechá sa zobrať do náručia a trpezlivo čaká, kým mňa tulkanie prejde. Ak by som ho niekedy umiestnila, tak len tam, kde už majú mačky a najlepšie aj s nejakou, s ktoru sa u mňa skamarátil. Keby slečna, čo si odo mňa zobrala Čertíka, chcela... (mnoo trošku som sa zasnívala):-))
Na základe svojej skúsenosti si myslím, že Sašu si môžu zobrať aj do mačacej svorky, v ktorej mačky súperia. Taký Saša pre dominantné mačky totiž nie je konkurencia.
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
^ zpět k článku
|
|
|
