Kdo asistoval? Kočičí teta, ne však lidská, ale čtyřnohá. Když jsem přebírala od Jitky Rosembaumové z Azylu LUCKY kočky ze Štětí, bylo jasné, že u jedné z nich na sebe porod nenechá dlouho čekat. Že ale porodí ještě ten večer, to jsem netušila.
Dvě tříbarevné kočky se lišily pihou krásy vedle nosu jedné z nich. Ta tedy dostala pracovní jméno Puntík. No a druhá logicky byla Bezpuntík. Vyděšený a jako meloun kulatý Bezpuntík.
Než jsem stihla připravit a dovybavit volierku, Bezpuntík v provizorní kleci znejistěla, začala se často umývat a troška krvavého výtoku prozradila, co se děje. Bezpuntík byla nervózní, pokud měla pocit, že je jen trošku umazaná, a pokud se přes své melounkovité břicho nemohla ohnout, pečlivě jí myla Puntík. To mě také přimělo Puntíka u její rodící kamarádky nechat. Ostatní kočky o porod nejevily zájem a nebo byly tak vyděšené, že nejevily zájem o nic.
A tak jsem viděla asistovaný porod.
Bezpuntík k porodu určitě pracovala už déle, ale kotě se objevilo ani ne hodinu od chvíle, kdy jsem objevila první výtok. Tedy, objevila se půlka kotěte, pozadu. Ať se Bezpuntík snažil, jak chtěl, kotě bylo půlkou těla ven, půlkou uvnitř, zjevně už mrtvé, a nešlo ven.
Puntík olízala vyčnívající část tělíčka a jazykem se dobývala mezi kotě a rodidla kočky. Po době delší než pětadvacet minut, kdy Bezpuntík bezradně posedávala, se mi podařilo kotě uvolnit. Puntík hned začala mrtvolku olizovat a zhltla její placentu. Máma Bezpuntík o ně zájem neměla a hned v zápětí přivedla na svět další mimino, silného rezavobílého kocourka.
Mrtvolku jsem jim „zabavila“, obě se s dychtivostí vrhli k mrskajícímu se kotěti. Bezpuntík ho začal olizovat od konce, teta Puntík ale naštěstí od hlavy a uvolnila mu tak dýchací cesty. Placentu sežraly rovným dílem, pupeční šňůru překousal po jistém úsilí Bezpuntík.
Tento kocourek byl bezkonkurenčně největší. Po něm přišlo na svět rezavé kotě, o které se obě horlivě staraly. Tehdy jsem nevydržela a zasáhla do porodu podruhé, když obě kousaly lůžko a pupeční šňůru a nemohly ji ukousnout. Kotě viselo za bříško ve vzduchu a kočky s ním škubaly. Vzala jsem nůžky a šňůru přestřihla. Potřetí jsem nevydržela do toho nekecat, když krátce po rezíčkovi přišel na svět drobný a hubený, také rezavý kocourek.
Obě kočky jakoby na něj pozapomněly, resp. zkušená Puntík se starala o kotě předcházející a máma Bezpuntík váhavě olizovala zadek dusícího se kotěte. Chvíli jsem vydržela čekat a pak jsem prostřihla kotěti blánu přes čumáček. Začalo dýchat tolik chybící vzduch a z fialové barvy jeho tlamičky se pomalu stávala růžová. Stále ale jen oddechovalo, nesnažilo se lézt ani sát.
Po další téměř třičtvrtě hodině přišla na svět drobná tříbarevka. No, a to byl konec. Poslední lůžko vyšlo až zhruba hodinu po kotěti. Puntík s Bezpuntíkem myly koťata, ta první důkladně, ta další už méně. Rezíčka jsem (čtvrtý zásah do porodu) nakonec osušila a zahřála já.
Puntík po dobu porodu i jemně olizovala Bezpuntíka, tedy rodičku. Povzbudivě jí olízla tu ucho, tu tlamičku a umývala jí plodovou vodou potřísněné zadní nohy. Po uvolnění prvního, mrtvého kotěte Bezpuntík baštila maso, potom už si po porodu jen trošku lízla, byla nacpaná vším tím, co při porodu musela po sobě „uklidit“.
Ráno ležely obě kočky v širokém pelíšku, hřbety ven, břicha dovnitř, zadní tlapky propletené, hlavičky položené na packách té druhé. Vypadaly jako oválek s koťaty v bezpečí uvnitř. Mimina byla už úplně očištěná, nakrmená a spala jak dudci, dokonce i ten malý přidušený rezíček.
Jak by dopadl porod nebýt asistence Puntíka? Zvládla by se Bezpuntík o koťata postarat tak, aby se žádné neudusilo? V jedné chvíli bych přísahala, že tak trošku břichatý Puntík začne rodit také, měla najednou stejný výraz očí i obličeje, jako rodička. Puntík už v životě jistě koťata měla, čišely z ní zkušenosti, ale co jí přimělo se po odchytu a náročné několikahodinové cestě soustředit jen a pouze na porod své kolegyně? Vedl ji mateřský pud vůči, i cizím, koťatům? Snaha sežrat placenty, na které se vždy vrhla a byla daleko rychlejší a důkladnější než Bezpuntík? Přátelský vztah k druhé kočce? Celou dobu porodu se starala o rodičku, a to mnohem něžněji než o koťata. Nebo je to mamina - profesionál, která by se hrnula i k porodu úplně cizí kočky? Nevím. Ale jsem ráda, že tam byla.
Související články:
