Navzdory přesvědčení lidí o tom, že „kočka vydrží vše“ mívá kočičí nárůdek časté úrazy – zlomeniny, jako následek svých vylomenin, pádů či srážek s auty.
S autem se potkalo i odrostlé bílomourovaté kotě z Berouna. Naštěstí onu „srážku“, při které kočka neměla šanci, z okna viděla všímavá paní a zavolala policii. Kočičku, téměř nechodící na zadní nohy, jsme si tedy převzali z policejní služebny. Ještě večer bílomourka dostala léky, po kterých se jí ulevilo. RTG druhý den odhalilo ošklivě zlomenou nohu na jedné straně a drobné „zlomeninky“ na pánvi na straně druhé, a tak lze těžko kočičce vyčítat neochotu stavět se na nožky. Kočička se nám po operaci vrátila o dva hřeby bohatší a o jednu hlavici stehenní kosti chudší, s ujištěním, že to časem nebude ani poznat.
Bylo nutné Floydovi, jak jsem jí „pracovně“ nazývala, zajistit individuální péči a neinfekční prostředí. Nešťastnou kočičku přijala do svého depozita paní Černá a pojmenovala jí Fílinka.
Tou dobou u pí. Černé pobývala i poslední dcera Mariánky, Všetečka, jen o měsíc mladší. Ty dvě utvořily nerozlučnou dvojku, ač Fílinka za Všetečkou stále ještě citelně pokulhávala. Fílinka i paní Černá nesly statečně podávání nezbytných antibiotik, ošetřování hřebem vzniklé ranky i další „operaci“ - vytažení hřebů zhruba po dvou měsících. Když Fílinka začala nohu zatěžovat, zpevnilo se jí svalstvo. Tlapka, která zůstala vlastně bez kostěného spojení s pánví, je teď už téměř nerozeznatelná od druhé, zdravé, kočička nemá žádné bolesti. To dokazuje její řádění se Všetečkou, které teď konečně stačí při hrách i její oblíbená pozorovatelna na nejvyšší skříni v kuchyni.
Za obětavou péči, utěšování při bolesti, ošetřování a krmení se paní Černé Fílinka odvděčuje oddanou péčí o koťata, která jsou teď v depozitu. Osm malých kuliček v ní vidí mámu, stále pečující, hlídající, zahřívající a olizující. Dokonce je i svolává kočičím hlasem, jaký používají mámy kočky na mláďata. A přitom je jen o pár měsíců starší něž ti prťavci. Je to zkrátka rozená chůvička.
Špatně snáší jen jednu věc, přepravku. To začne hrozivě vrčet a nadávat. Není divu - každá její cesta zatím končila na veterině, a to není nic příjemného. Naposledy cestovaly i se Všetečkou na kastraci. Blýská se jim ale na lepší časy, mají totiž předběžně zamluveno místo, kde by je chtěli obě, a tak by se nerozlučné kamarádky nemusely rozdělit. Držte prosím palce, ať vše vyjde.
Tedy snad happyend. Veterináři ale říkají, že tento typ poranění by kočka sama neměla šanci zvládnout, že by kosti samy nesrostly a vše by bez operace zřejmě skončilo fatálně. Kdyby si paní nevšimla, kdyby byla kočička jen o trochu plašší, kdyby pro ni nebylo volné místo v depozitu, kdybychom, v neposlední řadě, na operaci neměli… Fílinka zkrátka patří také mezi drahé kočky.
Další „zlomenou nohou“ přijatou v poslední době k nám do útulku je kocourek Tlapka. Paní, která už má od nás dvě bytové kočičky, na chatě krmí smečku divokých kočičáků. Jednoho dne přijela a jinak plachý kocourek se nechal bez odporu odchytit, jednu packu skládal v nepřirozeném úhlu pod sebe… Jeho zlomeninu by bylo také vhodnější operovat, kocourek měl ale silnou rýmu. Z rozhodnutí veterináře ale Tlapka operaci „utekl“, po zaléčení totiž RTG ukázalo, že je kost už částečně srostlá. Ne sice úplně přesně, ale tak, že kocourek dnes normálně, bez kulhání běhá. Je z něj velký mazel a spolu s bráškou čeká v depozitu na svou novou rodinu. Chcete ho?
Kromě Šmudly a Tlapky teď z téhož místa přibyla do depozita další tři malá koťata a jeden odrostlík, zatím se ale léčí ze zánětu dýchacích cest. Ještě se lidí bojí, časem z nich ale budou mazlíci. Šmudla a Tlapka teď dovádějí na šplhadle vysokém až ke stropu a kdo neví, nepozná, čí že ta zlomenina byla. Nemají žádné starosti. Já ale ano. Vím totiž, že pokud se nám nepodaří vykastrovat dospělé kočky z té smečky, budou nám přibývat další Šmudlové a Tlapkové s rýmou či něčím horším. Teď ale schází čas, místo pro dočasné umístění po kastraci a především finance na řešení vícečlenné „smečky“. I taková je „útulková realita“.
Pokud byste chtěli podpořit péči o nemocná a zraněná zvířata, můžete poslat příspěvek na účet OS podbrdska. Číslo účtu je 152335352/0600 (kontaktní údaje). Hodnotu materiálních i finančních darů poskytnutých této organizaci lze ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb. o daních odečíst z daňového základu.
Související články:
