|
|
Komentáře k článku
|
Článek:
Lucka
Každej příběh má mít nějaký poučení. Nebo ne? Tak tenhle ho má. Je jednoduchý a abyste ho nemuseli hledat a celý to číst, tak tady je: nikdy nic nepodceňte.
( | poslal: Radek Lukeš | 11.05. 2014 | čteno: 19709x | komentářů: 8 )
|
Komentáře:
Já to chápu (2014-05-12 13:57:39, Svatka) Odpovědět
když lze léčit, má se léčit. Kočka je kamarád a pro toho se obětuje všecko.
Lucka (2014-05-19 11:08:41, Marek ) Odpovědět
Lucka určitě ví, že všichni přijdeme. Je otázka, jestli léčit nebo raději ušetřit bolesti. V lednu jsem pochoval kocourka, během 14 dnů zhubl. Doktoři zkoušeli vše možné, jen jsem chtěl aby umřel doma, na gauči, se mnou a dalším kocourem, ale odešel na kapačce na veterině, pár minut, než jsem ráno přijel..., stále se ho ptám, jestli mi to odpustil.
... (2014-05-20 08:59:40, Ivča) Odpovědět
Ať už věříte na nebe, duhový most, nebo další vtělení, věřím, že vás vaši milovaní mohou slyšet. Vzpomeňte na svého chlupáčka, vše mu povězte, jistě to pochopí a vám se uleví :-)
Úplně rozumím smutku (2014-05-20 13:26:46, Alex) Odpovědět
Při čtení Vašeho článku mně kapaly slzy jako hrách , protože jsme si vzpomněla na našeho Bobíka...Až najdu tu sílu v srdci, někdy sem napíšu...Taky nám umřel zcela mlád a náhle, na akutní selhání ledvin....ale pak ta léčba....no nevím. Hromadila se mu tekutina v bříšku, ani jeden ze tří " skvělých" veterinářů na to nepřišel a stále do něho pumpovali infúzní roztok na rozředění ledvin....Byl pro mně vším.....Ty jeho oči, tak nádherné a rozumné...Mozek to zpracoval, ale srdce ještě ne. Už je to rok.
Poučení? (2014-05-27 09:52:45, Soňa) Odpovědět
Moc pěkně napsaný článek. Z mého pohledu přináší dvě cenná poučení:
a) Dokud i takto nemocné zvíře žere a projevuje zájem o své okolí, není fér ho nechat utratit, i když je prognóza špatná. Každá léčba, i třeba paliativní, má v těchto případech smysl.
b) Spolupráce majitele při léčbě je nezbytná, což se netýká jen financí... Právě jen majitel dokáže u zvířete, které zná nejlíp, často rozpoznat, kdy je stav už beznadějný a kdy má smysl se ještě o něco pokoušet... Což je případ Radka a Lucky.
Kocka navždy s vámi (2014-06-04 11:39:19, No Name) Odpovědět
http://zallmannova.blog.idnes.cz/c/412405/Kocici-tetovani-aneb-hrdost-kockomilova.html
Učinil jste maximum.... (2014-06-24 11:02:52, Gertruda) Odpovědět
Jste výborný, máte cit a lásku na pravém místě...také bych asi udělala to, co Vy! jenže na druhou stranu si kladu otázku, jestli má cenu kočičce dále život prodlužovat a ona mít např. další bolest s léčbou...Mojí Zlatušce jsem sice prodloužila život o půl roku, ale bylo to jenom drahou, přísnou dietou a ona se vždy tak smutně dívala, když ostatním jsem dala normální jídlo...ale člověk se snaží pomoci svému kamarádovi, se kterým tráví život! Děkuji Vám!
PODĚKOVÁNÍ (2015-01-08 21:46:38, Radek) Odpovědět
Ahoj,
děkuji všem, kteří si vzpomínku na moji Lucku přečetli a moc děkuji každému zvlášť, po jednom, těm, kteří připojili pár slov. Velmi si toho vážím, upřímně děkuji. Blíží se konec prvního roku bez Lucky. Zůstala v mé hlavě, v mém srdci. Zůstala se mnou. O Vánocích jsem si přál prožít pár chvil s ní. A tak jsem jí alespoň pod strom dal dárek. I Drakovi a Kristýnce. Mý starý, láskyplný gardě.
Radek
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
|
|
