|
|
Komentáře k článku
|
Článek:
Pořad ČT "Psí život" škodí psům i lidem
Od začátku roku 2008 můžete v nedělní podvečer sledovat na ČT1 pořad "Psí život", který se setkal s ostrou kritikou odborné i laické veřejnosti. Připojte se i vy k otevřenému dopisu, který žádá zrušení pořadu!
( | poslal: redakce | 11.01. 2008 | čteno: 33687x | komentářů: 107 )
|
Komentáře:
tady přece ani Petra U (2008-02-13 11:12:01, vlcule) Odpovědět
ani já neříkáme, že zvíře je věc. Tady jde o to, že pejska dostane každý, kdo si přijde do útulku, zaplatí si poplatek, a odvede si ho domů. Za pár dní může zjistit miliony věcí, mezi něž může patřit zvyk spát v posteli, kadit kdekoliv po bytě, rozkousávat vše co je v dosahu, štěkat celé dny.
Pokud je to pro tohoto "chovatele" tak nemožné to překousnout, je dobře, že se snaží hledat náhradní způsob bydlení. Fakt lepší, než kdyby ho nechal úmyslně utéct.
A tak jsem asi chudinka, protože mám jiný názor než vy?
Já naopak váš názor toleruji, jen se snažím vyjádřit i ten svůj...a chtěla bych vidět, jak byste se zachovala v případě, že by Váš pejsek byl nevychovatelný...jenže vy byste ho samozřejmě vychovat zvládla, o tom nepochybuji. Ale bohužel všichni takové schopnosti nemáme...
ještě dodatek (2008-02-13 11:34:14, vlcule) Odpovědět
nemám zkušenosti s tím, jakým způsobem útulky rozmisťují zvířata a jak moc se o majitele zajímají a kolik informací jim poskytnou. Mám zkušenost jen s kočkou, když jsme si ji vzali na výstavě pro kočku nikdo nechtěl vědět, kde bude bydlet,jak bude bydlet, zd máme jiná zvířata...prostě nám ji pro/dali a už nikdy nikdo se neozval. A dostala jsem akorát brožurku jak se starat o kočky...A v TV jsem nikdy neviděla pořad, co starost o kočky či psy znamená, když už tak u Přemka Podlahy jen třeba o kočky dlouhosrsté, ale to byli vždy spíš nějaké speciální starosti....takže třeba je chyba právě v neinformovanosti lidí o chovu pejsků a tento pořad vynáší na světlo problémy, které jsou pro někoho nepřekousnutelné, tak si to raději rozmyslí...
Asi není útulek jako útulek. (2008-02-13 12:00:23, Bára K.) Odpovědět
My se snažíme pro zájemce hledat kočku "na míru". Ptáme se, jak člověk bydlí, jestli v domku nebo v bytě, jestli má děti a jak staré, jestli mají kočku nebo chtějí jen jednu. Podle těchto krytérií jim vybereme kočičku, která u nich bude spokojená. Nikdy bychom neumístili kočku, která se dožaduje chození ven do bytu, protože by se nám takováto číča zakrátko vrátila a byl by to pro ni zbytečný stres. Stejně tak k malým děten nedáme kočky, o kterých víme, že při jakémkoli ohrožení neváhají vytáhnout drápky a seknout a stejným způsobem umisťujeme i psy. Nebudu dávat hyperaktivní štěně, které se celý den nezastaví do rodiny, která si potrpí na pořádek a je vesměs "líná". Zrovna včera mi jedna paní volala na hyperaktivní Jáju (má to napsané i v textu a inzerci), když jsem jí zdůrazňovala její hyperaktivitu, tak z ní vypadlo, že manžel moc psy nemusí, ale že by jí stejně chtěla. No a to byl konec ... odkázala jsem jí na útulek v Nové Pace, kde mají psy v depozitech, tedy bytech dobrovolníků, ať si nechá poradit nějakého klidného dospělého psa. S paní jsem probrala výhody dospělého psa a ona nakonec byla ráda, že si štěně nepořídili někde jinde. Je to tedy pouze o přístupu útulkářů, o ničem jiném.
To se mi nechce věřit, (2008-02-13 12:32:00, Naďa) Odpovědět
že by se vás na výstavě pro kočku na nic neptali... Umísťují tam samozřejmě různé útulky, každý může mít jiný přístup, ale tohle je velmi netypické jednání. Nepamatujete si, o jaký útulek šlo? Měla byste to mít uvedené v předávacím protokolu. Už jsem také kočky na výstavě umísťovala. Zdaleka ne každý, kdo měl o kočku zájem, ji opravdu dostal. Otázky, které uvádí Bára K. z Toulavé tlapky jsou samozřejmostí, navíc jsem se vždy "přimíchala" mezi návštěvníky výstavy a poslouchala, co si povídají mezi sebou. Vybrat toho správného zájemce je dost těžké a splést se může i velmi zkušený "útulkář".
nevím, (2008-02-13 12:48:18, vlcule) Odpovědět
co to bylo za útulek, výstava to byla pro kočku v r. 2004, myslím. Tenkrát jsme bydleli na koleji na VŠ s přítelem, což byla vlastně taková malá garsonka a jednu kočku tam již měli. Vzhledem k tomu, že tam byla zvířata zakázaná, jsme se tím samozřejmě nijak nechlubili, ale abych řekla pravdu, nikdo se ani neptal. Druhou kočku jsme vlastně vůbec nechtěli, ale přítel mě donutil si číču vzít do náruče...no a pak už jsem jí nepustila :))) Ve zdraví jsme vše přežili s pokutou a přestěhovali se naštěstí už do svého, kde jsou kočky spokojené a šťastné (aspoň doufám). Jen z tadytoho jednání si nejsem jistá, jak se "prověřují" budoucí novomajitelé psů, a jakou průpravu k tomu dostanou...protože si myslím, že je spousta věcí, o kterých pejskaři sice ví, ale nepejskaři nemají šanci se k těmto informacím dostat, a pak jen zírají, jaké jsou možné nešvary pejsků. A pak se snaží a snaží pejska pře/vychovat, a nejde jim to a pak musí volit drastickou variantu, i když jim to rve srdce.
Barevná legenda komentářů:
maximálně 2 dny staré, maximálně týden staré a starší;aktuálně vybraný komentář
|
|
|
