Když nás opustila naše Zuzanka, byl jsem velice rozčílený a nevěděl jsem, jak se s touto nastalou situací vyrovnat. Bezprostředně na to jsem sepsal článek Když kočičí plamínky vyhasnou. Skoro to vypadalo, že se trápím nejvíce.
Má přítelkyně sváděla svůj boj, ale mnohem méně nápadně než já. Náš kocour Lord Vetinary, kterého máme z depozitu OS Podbrdska, to taky moc neprožíval. Ale shodli jsme se na tom, že už nikdy další kočička, další umírání, smutné oči a ta strašná bolest.
Jenže brzo jsme si všimli, že kocour také truchlí. Chodil po bytě a hledal svoji přítelkyni. Byl zvyklý na její lumpárny, dělit se s ní o gurmetku a pořádně si s ní zablbnout.
První setkání
Zuzanka to totiž s Lordíkem uměla. Naoko pospávala, ale když Lord šel na chodbu ke granulím, schovala se za dveře od velkého pokoje. Přikrčila se a jen vrtěla zadečkem, jak se těšila na ten skok, kterým kocoura vyděsí. Ale když kocour procházel, nevěnoval jí ani pohled, a tak Zuzanka komicky stála na zadních a předníma ve vzduchu pacinovala na prázdno. Lord britskou rozvážností obešel bar, zkoukl, zda tam ještě zmateně postává Zuzka a vystartoval. Zuzanka nabrala rychlost a utíkala před ním, co to šlo. My jsme po chvilce uslyšeli jen ránu, jak někdo z nich narazil a pak strašný dusot. To Zuzanka hnala Lordíka, za tu strašnou troufalost, co si na ni dovolil. Lord vyskočil do nejvyšších pater škrabadla a začal nadávat.
A teď nikdo Lorda nelekal, neproháněl a nikdo ho neťapinoval. Lord nám začal tesknit. Nevěděl, co se stalo, kde Zuzanka je. Netušil, kam se mu mohla schovat a zda náhodou nepotřebuje pomoc.
A tak padlo rozhodnutí, že se 28. Října vypravíme do Kongresového centra na umísťovací výstavu koček, a pokud si nás nějaká kočička vybere, tak jí dáme nový domov.
S koulodráhou
Kočiček a kocourů tu bylo opravdu hodně a mnozí se nám líbili. Třeba kocourek Vašík z Dep. Uměním na pomoc zvířatům byl moc krásný a měl tak smutná očička, že bych si ho hned vzal domů. Ale shodli jsme se, že chceme kočičku kolem jednoho roku.
Zaujala nás 1,5letá Zuzanka z depozitu Sdružení na ochranu zvířat v krajní nouzi. Krásná tříbarevná kočička, s ladnými tvary a velice milou povahou. Prostě sen každého kocoura.
Odpočinek
Následně padl návrh, že Zuzanku přejmenujeme. Jméno Susie kočička přijala velice dobře. Seznámení s Lordem proběhlo také dobře a už druhý den si vrněli spolu u gurmetky. Pak jen stačilo olíznout kocourovi hlavu a kocour Susie úplně propadl.
Každý den Susie Lordíka něco naučí. Minule to byla skutečnost, že schůdky na škrabadla nejsou na parádu. Nebo jak kuličku rozhýbat ťapkou v koulodráze.
Nyní malá kočička, která našla nový domov, plní štěstím náš domov a my jsme přestali smutnit.